Úvod do optických spektrálních metod
Elektromagnetické záření
Světlo je makroskopická soustava, může být odraženo,
propuštěno, může se lámat, rozptylovat, absorbovat. Světlo lze zobrazit jako
kmitající elektrické a magnetické pole šířící se v prostoru jako vlnění, ve
vakuu se toto vlnění pohybuje rychlostí 2,997924581 × 108 m/s. Každá
světelná vlna je charakterizována vlnovou délkou (lambda).
Vlnová délka je dvojnásobnou vzdáleností dvou sousedních
uzlů vlnění a její vztah ke světelné energii vyplývá z Planckovy kvantové
teorie (r.1900, rozdělení kvanta energie se řídí zákonem, velikost kvanta
energie není neměnná, závisí na frekvenci)
E = h × n = (h × c)/λ,
kde:
E – energie
h - Planckova konstanta (energie × čas, 6,626176 ×
10-34 J.s)
n - frekvence
c - rychlost světla ve vakuu (3 × 1010
m/s)
λ - vlnová délka.
Převrácená hodnota vlnové délky se nazývá vlnočet,
frekvence (kmitočet) udává počet vln, které projdou daným bodem za jednotku
času.
Elektromagnetická spektra
Elektromagnetické spektrum se skládá ze souboru
světelných vln při plynule se měnící vlnové délce. Vlnový rozsah
elektromagnetického spektra přestupuje přes 15 řádů, mezi jednotlivými oblastmi
záření neexistují ostré hranice.
Druhy optických spekter
a)
podle
vzhledu
-
spojité
spektrum (obsahuje všechny vlnové délky dané oblasti spektra),
-
čárové
spektrum (ostré jasně oddělené čáry - typické pro atomy),
-
pásové
spektrum ( pásy jsou tvořeny velkým počtem čar v malém rozsahu vlnových délek,
typické pro molekuly),
b)
podle
metody získávání spekter
-
emisní
spektra (spektrum zkoumanou látkou vysílané),
-
absorpční
spektra (látka selektivně pohlcuje záření zdroje),
-
luminiscenční
spektra (látka selektivně absorbuje záření zdroje, transformuje jej na jinou
vlnovou délku a jako luminiscenci záření opět vysílá)
Typy optických spekter
a)
Mikrovlnná spektroskopie
|
oblast vlnových délek (nm) |
106 až 108 |
|
kmitočet (s-1) |
109 až 1011 |
|
energie (kJ/mol) |
4 × 10-4 až 4 × 10-2 |
|
typ molekulové energie |
rotace těžkých molekul |
|
získávané informace |
mezijaderné vzdálenosti dipólové momenty jaderné interakce |
b)
Spektroskopie v daleké infračervené oblasti
|
oblast vlnových délek (nm) |
104 až 106 |
|
kmitočet (s-1) |
1011 až 1013 |
|
energie (kJ/mol) |
4 × 10-2 až 4 |
|
typ molekulové energie |
rotace lehkých molekul vibrace těžkých molekul |
|
získávané informace |
mezijaderné vzdálenosti silové konstanty vazeb |
c)
Infračervená spektroskopie
|
oblast vlnových délek (nm) |
103 až 104 |
|
kmitočet (s-1) |
1013 až 1014 |
|
energie (kJ/mol) |
4 až 40 |
|
typ molekulové energie |
vibrace lehkých molekul vibrace s rotacemi |
|
získávané informace |
mezijaderné vzdálenosti silové konstanty vazeb rozložení nábojů v molekulách |
d)
Ramanova spektroskopie
|
oblast vlnových délek (nm) |
103 až 106 |
|
kmitočet (s-1) |
1011 až 1014 |
|
energie (kJ/mol) |
4 × 10-2 až 40 |
|
typ molekulové energie |
čistá rotace nebo vibrace s rotacemi |
|
získávané informace |
mezijaderné vzdálenosti silové konstanty vazeb rozložení nábojů v molekulách |
e)
Spektroskopie ve viditelné a ultrafialové oblasti
|
oblast vlnových délek (nm) |
200 až 750 |
|
kmitočet (s-1) |
1014 až 1016 |
|
energie (kJ/mol) |
40 až 4000 |
|
typ molekulové energie |
elektronové přechody |
|
získávané informace |
všechny výše uvedené vlastnosti plus disociační
energie vazeb |
Jaroslava Vávrová