Strategie bezpečnosti práce

 

Dokument předkládají zástupci odborných společností s laboratorní složkou A. Jabor (gesce B), M. Pecka (gesce H), I. Lochman (gesce I), V. Bartoš (gesce N), M. Zámečník (gesce Z).

 

Dokument je zařazen do skupiny dokumentů obecně sdílených klinickými laboratořemi (mezioborových dokumentů), které se předkládají odborným společnostem ČLS JEP k posouzení a autorizaci.

 

 

 

Důvod:

Každá laboratoř musí mít plán zabezpečující hygienu, prevenci úrazů, ochranu zdraví, ochranu životního prostředí. Plán se někdy označuje jako chemicko-hygienický plán. Pro informaci lze použít například doporučení pro chemicko-hygienický plán klinické laboratoře (Burton, Ashwood: Tietz Textbook of Clinical Chemistry, 2nd Edition. Saunders, 1994. Table 1-20 na str. 47).

 

Dokument je rozdělen do 10 bodů:

1.       Pojmy, terminologie

2.       Obecná opatření, standardní operační postupy

3.       Seznam chemikálií z hlediska bezpečnosti

4.       Nebezpečný odpad

5.       Vzdělávání a výcvik zaměstnanců

6.       Pomůcky osobní ochrany

7.       Evidence úrazů a mimořádných událostí

8.       Dezinfekce a sterilizace

9.       Organizační zajištění

10.   Závěrečná ustanovení

 

1. Pojmy, terminologie

Oddělení klinické biochemie je charakterizováno jako rizikové. Veškerý materiál, který je zde zpracováván, je nutno považovat za infekční.

Definice možných rizik

·         vznik drobných úrazů (při manipulaci s laboratorním sklem, údržbě a opravě techniky, odběru krve),

·         potřísnění infekčním materiálem (při pipetování, dávkování, centrifugaci, likvidaci materiálu),

·         infekční aerosol (při všech operacích, kde hrozí rozptýlení biologického materiálu),

·         práce s nebezpečnými chemikáliemi,

·         práce s infekčním odpadem,

·         práce s tlakovými nádobami,

·         práce s motory ovládanými mechanickými díly přístrojů (ramena pipetorů, karusely s reagenciemi nebo biologickým materiálem a podobně),

·         práce s elektrickými přístroji,

·         riziko radiační nehody na radioizotopovém pracovišti (rozlití radioaktivní látky, případně kontaminace těla, oděvu nebo vnitřní kontaminace).

 

 

2. Obecná opatření, standardní operační postupy

Vstup na pracoviště - řeší dokument “Přístup do zkušebních prostor”

Havarijní řád izotopového pracoviště řeší dokument “Havarijní řád RIA”

Příruční lékárničky a pohotovostní tácky - řeší samostatný dokument: “Lékárnička, pohotovostní tácek”

Standardní operační postupy zajišťují v bodě "Bezpečnostní aspekty" detailní instrukce pro specifické metody. Na vybrané obecné postupy zajištění bezpečnosti se případně ze standardních operačních postupů odkazuje.

 

3. Seznam chemikálií z hlediska bezpečnosti

Seznam pokrývá z hlediska bezpečnosti ty chemikálie, se kterými přicházejí laboratorní pracovníci přímo do styku. Pro jednotlivé chemikálie je list s hlavními údaji, jedná se o dokument SLP (skupina Zacházení s chemikáliemi). Seznam se novelizuje při změně vyšetřovacího postupu, nejméně však jedenkrát ročně. Seznam udržuje v aktuálním stavu vedoucí metod (jednotlivých úseků), který každého zaměstnance seznámí s jeho uložením, významem a používáním.

Vedoucí metod zajistí, aby byl seznam stále přístupný komukoli ze zaměstnanců. Vedoucí metod dále zajistí, aby všichni pracovníci dodržovali principy v seznamu uvedené.

Označování a skladování chemikálií

Vyplývá z dokumentů SLP skupiny Zacházení s chemikáliemi.

Chemikálie v laboratoři jsou označeny symboly rizika (nebezpečnosti). Dále jsou podle doporučení Komise Evropské Unie chemikále označeny tzv. rizikovými (R-věty, R-phrases, Risk-phrases) a bezpečnostními (S-věty, S-phrases, Safety-phrases)

větami. Jejich znění je v samostatném dokumentu systému SLP Věty rizika "TOXI"

Rejstřík chemikálií, mezi nimiž jsou i chemikálie nebezpečné, je v rámci systému SLP v dokumentu Rejstřík chemikálií "TOXI".

 

4. Nebezpečný odpad

Povinnosti organizace upravují například dokumenty:

Vyhláška MZ ČR č. 207/1992 o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení

Zákon č. 238/1991 Sb. o odpadech

Opatření č. 18/91 (kategorizace a katalog odpadů)

Vyhláška MZ ČR č. 59/1972 o ionizujícím záření

Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadovaném zajištění radiační ochrany

Směrnice MZ ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 64/1984 Sb.

Hygienické předpisy o hygienických zásadách pro práci s chemickými karcinogeny, reg. v částce 1/1985 Sb., ve znění výnosu MZSV ČR - hlavního hygienika ČR ze dne 27.2.1990 vyhlášeného pod číslem 190/1990 Sb.

Nařízení vlády č. 10/1999 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 192/1998 Sb. o jedech a některých jiných látek škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy.

Směrnice MZ ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 64/1984 Sb.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů (Katalog odpadů).

Vyhláška státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb. ze dne 24. července 1997o požadavcích za zajištění radiační ochrany.

Zákon č. 125/1997 Sb. ze dne 13. května 1997. Nabytí účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zákon č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

Zdravotnická zařízení podle litery zákona patří mezi původce odpadů a jsou povinna zpracovat program odpadového hospodářství, který musí předložit ke schválení příslušnému orgánu státní správy (okresnímu úřadu, odboru životního prostředí).

Povinnosti při manipulaci a likvidaci odpadů:

·         shromažďovat vzniklé odpady utříděné podle druhů a zabezpečit je před znehodnocením, odcizením nebo jiným nežádoucím účinkem,

·         provádět třídění odpadů podle Kategorizace a katalogu odpadů (zvláštní a ostatní), v němž je odpad specifický pro zdravotnická zařízení klasifikován pod položkou 971,

·         shromažďovat odděleně nebezpečné odpady podle jejich druhů (ukládat je do oddělených krytých nádob, nejlépe spalitelných, případně uzavíratelných plastových vaků), označovat je stanoveným způsobem a nakládat s nimi v souladu se zvláštními předpisy,

·         ukládat drobný odpad včetně jednorázových jehel do pevnostěnných i spalitelných obalů bez další manipulace,

·         ukládat biologický odpad jako nebezpečný odpad stanoveným způsobem,

·         veškerý odpad z pracovišť zdravotnických zařízení odstraňovat denně.

Odpad z provozních prostorů kontaminovaný biologickým materiálem se ukládá do modrých plastových obalů a celoústavně se likviduje.

Odpad komunální běžný se ukládá do černých plastových obalů, likviduje se celoústavně.

Použité stříkačky a jehly se ukládají do pevných plastových obalů (kanystrů), označí se a celoústavně se likvidují.

Biologický materiál

Krev - likvidují se primární používané jednorázové odběrové zkumavky společně s ostatním infekčním materiálem spálením.

Moče a infekční materiál z odpadních nádob přístrojů se vylévají do určených výlevek, které se bezprostředně poté ošetří podle zásad pro plošnou dezinfekci (viz Dezinfekce, sterilizace).

 

Radioaktivní odpad

Evidence radioaktivního odpadu

Radioaktivní odpad vznikající při provozu laboratoře se eviduje až do jeho likvidace v Knize evidence radioaktivního odpadu. Zde se zapisují: radioizotop, datum likvidace radioaktivního odpadu, typ odpadu, podpis pracovníka, který likvidaci radioaktivního odpadu provedl.

Použitý radioizotop

V laboratoři se používá výhradně radioizotop 125I ve formě 125I značených sloučenin tzv. radioindikátorů, které jsou součástí komerčních souprav. Práce s radioizotopem 125I se řídí předpisy pro práci s otevřenými radioaktivními zářiči.

Třídění radioaktivního odpadu

Radioaktivní odpad se v laboratoři třídí na pevný a kapalný:

a)       pevný odpad představují zkumavky po provedení analýz, lahvičky od radioindikátorů, buničina po dekontaminaci stolů, radioaktivní nástavce od dávkovačů popř. radioaktivní špičky

b)       tekutý odpad představují nespotřebované zbytky radioindikátorů

Umístění radioaktivního odpadu v laboratoři

Pevný radioaktivní odpad je ukládán v laboratoři do odpadkového koše s polyetylénovým sáčkem určeným jen pro tento účel. Sáčky jsou pak denně ukládány do polyetylénového pytle. Pytel je po naplnění zavázán, označen, zaevidován a přemístěn do vymírací místnosti.

Kapalný radioaktivní odpad zůstává v lahvičkách od radioindikátorů. Tyto lahvičky jsou umístěny do krabice. Krabice je po týdnu převázána, označena, zaevidována a přemístěna do vymírací místnosti.

Skladování radioaktivního odpadu

Radioaktivní odpad je skladován ve vymírací místnosti ve sklepních prostorách budovy. K tomuto účelu je vyčleněna jedna sklepní kóje. O uložení radioaktivního odpadu je proveden zápis v Knize evidence radioaktivního odpadu.

Protože radioaktivní odpad ve vymírací místnosti během skladování neproměřujeme, skladujeme odpad po dobu 10 poločasů 125I, tj. 600 dní. Radioaktivní odpad pro zjednodušení označujeme datem takto: měsíc + rok likvidace. Po datu uvedeném na obalu radioaktivního odpadu může být tento likvidován jako neradioaktivní.

Likvidace radioaktivního odpadu

Na základě data likvidace vyznačeném na obalu a a proměření aktivity radionuklidu se likviduje odpad uložený ve vymírací místnosti. Proměřování aktivity provádí dohlížející pracovník. Pevný odpad se likviduje jako neaktivní odvozem do spalovny, kapalný odpad vylitím do kanalizace. O této činnosti se provede zápis do Knihy evidence radioaktivního odpadu.

 

5. Vzdělávání a výcvik zaměstnanců

Každý pracovník se seznámí se základním dokumentem o bezpečnosti práce. Jeho znění je následující (podle LG317, upraveno):

·         dodržujte obecné pokyny pro osobní hygienu. Pro operace, kde není předepsáno nošení rukavic a dojde k možnému kontaktu s biologickým materiálem, umyjte si ruce nebo postiženou část povrchu těla vodou a mýdlem, proveďte dezinfekci pokožky (viz Dezinfekce, sterilizace)

·         před každým jídlem je třeba umýt si ruce

·         jídlo a pití je povoleno pouze v k tomu určených prostorech

·         kouření je v prostorech klinických laboratoří zakázáno

·         v lednicích a mrazicích boxech s reagenciemi a biologickým materiálem je zakázáno skladovat jakékoli potraviny, léky a jiné osobní předměty

·         veškerý biologický materiál je nutno považovat za infekční

·         respektujte pokyny pro oddělení a označování komunálního a infekčního odpadu

·         absolutní zákaz pipetování ústy. Při jakémkoli pipetování se musí zabránit vzniku infekčního aerosolu.

·         je zakázáno míchat potencionálně infekční materiál probubláváním vzduchovými bublinami.

·         při přímé práci s biologickým materiálem (odběr krve, odstraňování uzávěrů odběrových nádobek a všechny podobné operace) se vyžaduje nošení jednorázových rukavic.

·         při výměně rukavic se vždy musí umýt ruce

·         při operacích s rizikem vzniku infekčního aerosolu nebo kapének  infekčního materiálu (tj. při opravách a výměnách pružných součástí přístrojů) je nutná obličejová ochrana (případně štít)

·         používejte bezpečnostní odběrové systémy. Pokud je nutné použít stříkačku, s jehlou nijak nemanipulujte a odkládejte ji nasazenou na stříkačce do zásobníku s pevnými stěnami

·         přiměřeným způsobem likvidujte všechny střepy nebo předměty s ostrými hranami

·         často si v laboratoři myjte ruce. Ruce si musíte umýt vždy před opuštěním laboratoře.

·         navykněte si nedotýkat se úst, nosu, očí a jiných sliznic. Tímto způsobem se snižuje riziko samokontaminace.

·         minimalizujte možnost rozlití nebo rozsypání jakýchkoli látek.

·         dekontaminujte povrchy a předměty pro opakované použití po každém jejich užití vhodnými prostředky

·         zkontrolujte každou zkumavku před centrifugací, zda nemá praskliny

·         při vstupu na lůžkové nebo ambulantní oddělení dodržujte veškeré pokyny tohoto oddělení, zejména týkající se prevence nosokomiálních infekcí

·         při periodickém odmrazování lednic a mrazicích boxů se odstraní všechny rozbité zkumavky, ampule nebo jiné nádoby na biologický materiál a provádí se dekontaminace vnitřních ploch (viz Dezinfekce plošná). Při těchto operacích se pracuje zásadně v rukavicích.

 

6. Pomůcky osobní ochrany

Všichni zaměstnanci jsou povinni nosit určený ochranný oděv a obuv. Ti, kteří se účastní rizikových operací (jako jsou odběr a stáčení krví, přelévání močí a sér) jsou povinni používat ochranných rukavic a případně dalších ochranných prostředků (viz dokument o bezpečnosti práce).

 

7. Evidence úrazů a mimořádných událostí

Každý pracovník je povinen dodržovat preventivní opatření k zabránění drobných pracovních úrazů: odstraňovat úlomky rozbitého spotřebního materiálu, zabraňovat vzniku infekčního aerosolu při pipetování, manipulaci se vzorky a centrifugaci, zabraňovat kontaminaci pracovních ploch, pokožky, sliznic a očí biologickým materiálem a chemikáliemi, dodržovat pokyny pro práci s přístroji a nástroji.

 

Postup při úrazech:

·         drobná poranění bez kontaminace biologickým materiálem (říznutí, píchnutí) se omyjí vodou, dezinfikují a sterilně překryjí,

·         drobná poranění s kontaminací infekčním materiálem se okamžitě dezinfikují, omyjí vodou a sterilně překryjí,

·         při poleptání louhem nebo kyselinou lze jako první pomoc použít okamžité a důkladné omytí proudem vody, při poleptání louhem neutralizovat 2% kyselinou citronovou nebo octovou, při poleptání kyselinou neutralizovat 6-10% Na₂CO₃, při větším rozsahu následuje odborné ošetření na úrazovém oddělení,

·         při zasažení oka louhem, kyselinou a infekčním materiálem se vždy okamžitě a důkladně omývá proudem vody, následuje odborné ošetření na očním oddělení.

Pokud dojde k úrazu (většímu poranění nebo mimořádné události), pracovník je povinen neprodleně ohlásit vedoucímu laborantovi dobu vzniku, příčinu, další okolnosti a charakter pracovního úrazu a způsob jeho ošetření. Pokud si úraz vyžádá ošetření lékařem, je nutné zajistit předání dokumentace závodnímu lékaři nebo praktickému lékaři pracovníka.

 

8. Dezinfekce a sterilizace

Problematiku řeší samostatný dokument “Dezinfekce, sterilizace”.

 

9. Organizační zajištění

Za bezpečnost zodpovídá osobně každý pracovník. Problematikou bezpečnosti práce se speciálně zabývá vedoucí laborant. Zodpovídá za vzdělávání pracovníků a jejich motivaci v oblasti bezpečnosti práce. Všichni vedoucí pracovníci zodpovídají za dodržování principů uvedených v tomto dokumentu v praxi.

 

 

10. Závěrečná ustanovení

·         každý pracovník je povinen dodržovat zásady osobní hygieny.

·         personál je povinen podrobit se všem potřebným vyšetřením a zdravotním výkonům (očkování proti infekční hepatitidě, preventivní prohlídky včetně laboratorních testů).

·         každý pracovník zodpovídá za to, že na jeho pracovišti jsou k dispozici dezinfekční roztoky, ochranné rukavice, buničina a nádoba na odpad, nedostatky hlásí vedoucímu laborantovi nebo jím pověřenému zástupci.

·         každý pracovník je povinen udržovat na svém pracovišti pořádek, na konci pracovní doby provádí dezinfekci pracovních ploch, popřípadě přístrojů.

·         vedoucí pracovníci dbají na plynulé zásobování dezinfekčními prostředky a plynulý odvoz odpadu.

·         vedoucí laborant zodpovídá za obsah a aktualizaci lékárniček a pohotovostních tácků na všech odběrových místech.

·         všichni vedoucí pracovníci zodpovídají za dodržování tohoto dokumentu.