("Renal Phosphate Leak")
U této poruchy vede zvýšená renální ztráta fosfátů k
hypofosforémii a z ní vyplývající střevní hyperabsorpce Ca pod vlivem zvýšené
hladiny 1,25-dihydroxyvitaminu D. Nalézá se nízký renální fosfátový práh, hyperkalciurie
s negativní bilancí kalcia, snížená kostní denzita při normální až snížené
osteoklastické rezorpci a snížené aktivitě osteoblastů, nezjišťují se zvýšené
hladiny PTH. Urolitiáza není častá. U některých nemocných se může jednat o
ranou fázi primárního hyperparathyreoidismu, jako možná příčina se uvádí také
vysoký přívod fosfátů v dietě s výrazným renálním kompenzačním snížením
fosfátového prahu a dieta s bohatým přívodem natria. Nepopírá se ani
metabolický nebo genetický defekt.
Schéma patofyziologických dějů u renálního úniku fosfátů
(podle Paka)
Léčebně
se podávají fosfátové soli (sodné a draselné) v množství 0,5 g fosforu 3 - 4x
denně, nevhodné u infekčních kamenů a u osob se sklonem k průjmům.
Kontraindikací jsou kalcifikace měkkých tkání a vyšší hladiny PTH.
Antonín
Jabor