Primární porucha je v renálních tubulech. Zvyšuje se
renální syntéza 1,25-dihydroxyvitaminu D, zvyšuje se plazmatická hladina PTH
(zejména při omezení kalcia v dietě nebo podávání celulózových preparátů) a cyklického
AMP v moči, zvyšuje se střevní absorpce vápníku a výrazně stoupá mobilizace
kalcia z kostí. Je normokalcémie a hyperparathyreoidismus je sekundární.
Hyperkalciurii není možné ovlivnit omezením kalcia v dietě, zvyšuje se ale po
podání snadno metabolizovatelných sacharidů (glukózy), natria a proteinů a
klesá po podání thiazidů, kdy je vysoká natriuréza. Čistá renální
hyperkalciurie se dnes považuje za méně častý typ poruchy).

patofyziologický děj
obranný (protiregulační) děj
Kostní denzita může být snížena i přes kompenzační
hyperabsorpci kalcia způsobené vyššími hladinami 1,25-dihydroxyvitaminu D.
Osteoporozou jsou ohroženy zejména ženy v menopauze, kde vzhledem k porušenému
metabolismu vitaminu D tento kompenzační efekt odpadá. Zvýšeny jsou hladiny
osteokalcinu.
U nemocných s hyperkalciurickou nefrolitiázou se tento
typ vyskytuje méně často.
Léčebně
se používají thiazidy (hydrochlorothiazid 50 mg/den, chlorthalidon 50 mg/den,
trichlormethiazid 4 mg/den, u nás nejčastěji Moduretic 1x1/2 tbl, nebo
Hydrochlorothiazid 1x1, případně v kombinaci s Amiclotonem 1x1/2 tbl) a citrát
draselný (15 až 20 mmol 2x denně). Při současné hyperurikémii nebo
hyperurikosurii allopurinol (Milurit 1 až 2 tbl/den).
Antonín
Jabor