Urolitiáza
představuje výskyt patologické mineralizace (močového konkrementu)
v močovém systému. Při studiu vývoje močových konkrementů se posuzují
spojitosti fyziologické mineralizace (koexistence minerální a organické hmoty –
skelet, zuby) a patologické krystalizace (konkrementy močového systému -
urolitiáza, pankreatu - pankreatolitiáza, slinných žláz - sialolitiáza, slzných
žláz a podobně).
Urolitiáza
je v podstatě civilizační chorobou s vysokým výskytem, odhaduje se,
že 1 – 3 % populace má během života epizodu litiázy. Vyskytuje se častěji u
mužů.
(podle Paka)
|
Kategorie |
procentuální
výskyt |
|
Hyperabsorpční hyperkalciurie Typ I. Typ II. |
20 – 40 |
|
Renální hyperkalciurie |
5 – 8 |
|
Primární hyperparatyreoidismus |
3 – 5 |
|
Neklasifikovatelná hyperkalciurie
Renální únik fosfátů
Hyperkalciurie nalačno (fasting) |
15 – 25 |
|
Hyperoxalurická kalciová nefrolitiáza Enterální
hyperoxalurie
Primární hyperoxalurie Dietní
hyperoxalurie |
2 – 15 |
|
Hyperurikosurická kalciová nefrolitiáza |
10 – 40 |
|
Hypocitrátová kalciová nefrolitiáza
Distální renální tubulární acidóza
Chronický syndrom diarrhoe Idiopatická |
10 – 50 |
|
Dnavá diatéza |
15 – 30 |
|
Cystinurie |
‹ 1 |
|
Infekční kámen |
1 – 5 |
|
Hypomagneziurická kalciová nefrolitiáza |
5 – 10 |
|
Nízký objem moče |
10 – 50 |
|
Bez metabolické poruchy nebo různé příčiny |
‹ 3 |
Pod pojem
urolitiáza patří
·
nefrolitiáza
(konkrement v dutém systému ledviny),
·
ureterolitiáza
(konkrement v močovodu),
·
cystolitiáza
(konkrement v močovém měchýři),
·
uretrolitiáza
(konkrement v močové trubici),
·
prostatolitiáza
(konkrement v prostatě).
Nefrolitiáza
a ureterolitiáza jsou nejčastější formou litiázy, prakticky se uplatňují všechny příčiny
vedoucí k litiáze. Příznaky jsou bolest, často kolikovitá, třesavky a
teploty (při pyelonefritidě), projevy infekce močových cest, hematurie,
leukocyturie, případně anurie. Komplikace představují infekce, obturace
pánvičky nebo ureteru. Při úplné obturaci atrofie až ztráta ledviny nebo
afunkce ledviny, tzv. hibernace s možností obnovy funkce, při částečné
obturaci se vyskytuje hydronefróza (i zde může jít o reversibilní proces). Mezi
další komplikace patří dekubitus s možností perforace dutého systému nebo
jizvením a následným městnáním.
Cystolitiáza je výrazně více u mužů.
Etiologicky se uplatňuje dna, infekce, u žen po gynekologických operacích, při
vývoji se uplatňují cizí tělesa v močovém měchýři nebo tkáně
z močových cest. Příznaky zahrnují bolest, dysurické obtíže, poruchy
močení z obturace, vyskytuje se hematurii a leukocyturie. Komplikacemi
jsou záněty, ulcerace povrchu měchýře, sekundární pyelonefritida z ascendentní
infekce, svráštění měchýře. Často se jedná o mnohočetné konkrementy urátové.
Uretrolitiáza je nebezpečná možností
infekčních komplikací (abscesy) a obstrukcí močové trubice.
Prostatolitiáza je buď primární (nejde o močové
konkrementy, jedná se o tzv. prostatická tělíska, corpora amylacea) nebo
sekundární (z průniku moče do prostatického dutého systému, jde o pravé močové
kameny).
Antonín
Jabor