Glykace

 

 

Glykace je neenzymatická vazba glukózy na aminoskupinu aminokyselin různých tkáňových a plazmatických proteinů.

 

Nomenklatura glykohemoglobinů

HbA1a1	fruktóza–1,6–bisfosfát na N - terminálním valinu b-řetězce
HbA1a2	glukóza–6–fosfát na N-terminálním valinu b–řetězce
HbA1b	jiný sacharid na N – terminálním valinu b–řetězce
HbA1c	glukóza na N – terminálním valinu b–řetězce
Ghb	glykace hemoglobinu i na jiných aminoskupinách

 

HbA_1c obvykle tvoří 60 až 80 % hemoglobinu A1

 

Nejprve vzniká Schiffova báze (aldimin), která je labilní a snadno disociovatelná;  přesmykuje se tzv. Amadoriho přesmykem na stabilní ketoamin. Z reakční rovnováhy vyplývá, že množství nebo lépe podíl glykovaného hemoglobinu, tvořený in vivo je úměrný koncentraci volné glukózy. Proto u pacientů s diabetes mellitus, u kterých je hladina glukózy trvale zvýšena, se vytvoří větší množství glykovaného hemoglobinu. Reakce probíhá pomalu a postupně;  kromě toho je hemoglobin umístěn v erytrocytech, takže děje, které se na jeho molekule odehrávají, jsou vázány na dobu života červené krvinky (tj. normálně 120 dní).

 

 

glukóza                                        labilní HbA₁                           stabilní HbA₁

+ hemoglobin                                (aldimin)                               (ketoamin)

 

 

H – C = O                                           H – C = N – Hb           H₂C – NH - Hb

 

H – C – OH + H₂N – Hb                     H – C – OH                     C = O

 

 

 

 

 

 

Glykace se týká řady dalších proteinů (proteiny glomerulární membrány, proteiny oční čočky, plazmatický albumin) a je základem mnoha chorobných procesů při diabetu.

 

 

Antonín Jabor

recenzoval Dalibor Novotný