Diagnózy a syndromyDiagnózy a syndromy neformalizované

Syndrom hyperparatyreoidismu

AJCPZ

Hyperparatyreoidismus lze rozdělit na

  • hyperparatyreoidismus novorozenců,
  • dětí a
  • dospělých.

 

Odlišnou jednotkou související pouze názvem je pseudohyperparatyreoidismus.

 

Hyperparatyreoidismus novorozenců

Je méně častý než hypoparatyreoidismus. Rozlišuje se

  • primární a
  • sekundární.

 

Primární hyperparatyreoidismus novorozenců

Může jít o autosomálně recesívní poruchu, familiární výskyt nebo součást mnohočetné endokrinní adenomatózy. Laboratorní známky zahrnují hyperkalcémii, hypofosfatémii, hyperkalciurii, hyperfosfáturii, zvýšené PTH, zvýšený kalcitriol. Ze symptomatologie je nejdůležitější neprospívání, někdy nefrokalcinóza, demineralizace skeletu. Bez léčby je špatná prognóza. Léčba spočívá v paratyreoidektomii.

 

Sekundární hyperparatyreoidismus novorozenců

Patofyziologie vychází z hypokalcémie matky, která vede k hypokalcémii plodu. Následuje kompenzatorní hyperplazie paratyreoidey plodu s rozvojem poporodního hyperparatyreoidismu novorozence. Příčiny zahrnují neléčený hypoparatyreoidismus matky, renální tubulární acidózu matky a renální tubulární acidózu plodu. Laboratorní známky jsou klasické, tj. hyperkalcémie, hypofosfatémie, hyperkalciurie, hyperfosfáturie, zvýšené PTH, zvýšený kalcitriol. Pokud se neupraví spontánně, podávají se steroidy, furosemid, kalcitonin.

 

 

Hyperparatyreoidismus větších dětí

Primární hyperparatyreoidismus se u větších dětí se vyskytuje vzácně (adenom), obvykle jde o sekundární. Patofyziologickým podkladem je porucha tvorby 25-OH-vitaminu D (onemocnění jater) nebo porucha konverze na 1,25-(OH)2-vitamin D (onemocnění ledvin). Laboratorní známky: hypo(normo)kalcémie, zvýšené PTH (sekundárně), normální až snížený kalcitriol, hypofosfátémie (u renálního selhávání hyperfosfátémie), (hypokalciurie, hypofosfáturie - variabilní), vyskytují se známky hyperchloremické acidóza (efekt PTH), je zvýšená aktivita ALP, je aminoacidurie, zvýšené cAMP v moči. Jedná-li se o primární hyperparatyreoidismus, je léčbou paratyreoidektomie. U sekundárního hyperparatyreoidismu se léčí základní onemocnění.

 

 

Hyperparatyreoidismus dospělých

Vyskytuje se jako

  • primární,
  • sekundární a
  • terciární.

 

Primární hyperparatyreoidismus dospělých

Podkladem je hyperplázie nebo adenom (v 85 % solitární), karcinom je nesmírně vzácný. Může se

vyskytovat v rámci syndromu MEN (typ I nebo IIa). Ženy onemocní adenomem nebo hyperplázií častěji než muži (3 : 2).

Nejčastějším klinickým příznakem je náhodně zjištěná asymptomatická hyperkalcémie. V pokročiejším stadiu se dostaví kostní změny – osteoporóza. Plně vyvinutá fibrózně cystická osteodystrofie s osteolytickými ložisky je dnes vzácná. Hyperkalciurie vede ke vzniku urolithiázy a nefrokalcinózy. Hyperkalcémie se může projevit gastrointestinálnímí příznaky (častější peptický vřed a pankreatitida), neuropsychickými změnami nebo i poruchami srdečního rytmu.

Klasickými laboratorními známkami je hyperkalcémie, důležitá je hladina ionizovaného vápníku, hypofosforémie, hyperkalciurie, vyskytuje se snížený renální fosfátový práh (tubulární reabsorpce fosfátu bývá pod 80%), jsou zvýšené markery osteorezorpce i osteoformace, je zvýšený 1,25-(OH)2-vitamin D. Přítomna může být hyperchloremická acidóza, poměr  Cl/P v séru je zvýšen (chloridy jsou zvýšené a fosfor snížený). Rozhodující pro diagnózu je zvýšená hadina ionizovaného vápníku a současně zvýšená (nebo nepřiměřeně normální) hladina parathormonu.

V lokalizaci adenomu příštítného tělíska se uplatňuje ultrazvukové vyšetření, scintigrafie MIBI a magnetická rezonance. V případě pochybnosti zle provést aspiraci ložiska tenkou jehlou na cytologii, ale hlavně vyšetření hladiny PTH v punktátu. Vysoká hladina PTH jasně svědčí pro zbytnělé tělísko.

Kalcémii lze přechodně snížit hydratací, diuretiky a podáním bisfosfonátů, definitivní léčba je jedině chirurgická. 

 

Zvláštní kapitolu tvoří familiárně se vyskytující syndrom MEN (MEA, mnohočetná endokrinní adenomatóza, Multiple endocrine neoplasia). Adenom paratyreoidey se vyskytuje u typu I (Wermerův syndrom) a typu IIa (Sippleův syndrom). Typ I zahrnuje hyperplázii příštítných tělísek (mnohdy asymetickou, ale postihuje všechna tělíska), adenom pankreatu (inzulinom, glukagonom, jiné - VIP, pankreatický polypeptid), hypofyzární adenom (afunkční nebo s nadprodukcí hormonu, nejčastěji PRL). Jedná se o rodinné postižení (porucha na chromosomu 11). Typ II zahrnuje feochromocytom, medulární karcinom tyreoidey a adenom nebo hyperplázii paratyreoidey. Typ IIb (Gorlinův syndrom) poruchu paratyreoidey nemá. Jde o medulární karcinom tyreoidey, feochromocytom a Marfanoidní habitus s neuromy.

 

 

Sekundární hyperparatyreoidismus dospělých

Vyskytuje se jako reakce na dlouhotrvající hypokalcémii jakéhokoliv původu. Zvláště u renálních onemocnění, jaterních onemocnění, u malabsorpčních syndromů. Nejčastější je chronická renální insuficience. Primární porucha spočívá v nedostatečné exkreci fosfátu nemocnými ledvinami. To vede ke zvýšení intracelulárního fosfátu se změnou nastavení set-pointu sekrece PTH, výsledkem je potřeba zvýšené sekrece PTH k dosažení eukalcémie. Zvýšená hladina fosforu v séru nadto snižuje kalcémii a přistupuje porucha vstřebávání vápníku pro nedostatečnou tvorbu kalcitriolu v ledvinách. Je také  pokles denzity receptorů pro kalcitriol, zjišťuje se zvýšená proliferace buněk paratyreoidy. Při léčbě se využívá principu pulzní terapie kalcitriolem, kdy vysoké dávky kalcitriolu podávané v pulzech ovlivní příslušné receptory. Podává se kalcium karbonát (který zároveň koriguje acidózu).

 

 

Terciární hyperparatyreoidismus dospělých

Podkladem je adenom, který vzniknul v terénu dlouhodobého sekundárního hyperparatyreoidism. V mechanismu rozvoje hraje roli opět porucha nastavení set-pointu sekrece PTH. Regrese adenomu je při pulzní terapii kalcitriolem možná jen částečně, volí se terapie chirurgická.

 

 

Pseudohyperparatyreoidismus

Podkladem pro pseudohyperparatyreoidismus je produkce PTHrP (PTH-related peptide), ektopická produkce PTH byla popsána dosud jen třikrát. PTHrP má N-terminální sekvenci stejnou jako paratyrin a je proto schopen interakce s příslušným receptorem. Zvýšení PTHrP se vyskytuje zejména u malignit a hovoří se o syndromu humorálně podmíněné hyperkalcémie u malignit.

 

 

Další informace

Paratyrin

Paratyrin - struktura

Paratyrin intaktní

Paratyrin intaktní v plazmě

Paratyrinu podobný hormon (PTHLH, PTHrP)

Pseudohyperparatyreoidismus

 

 

Jan Čáp, Antonín Jabor