Vliv diety se do změn koncentrací analytů může
promítnout různými mechanismy. Jedná se například o
·
vyplavení
hormonů a enzymů před příjmem potravy (gastrin, slinná amyláza)
·
vyplavení
hormonů a enzymů během jídla a bezprostředně po jídle (inzulín, kalcitonin,
lipáza, amyláza, zvýšení střevní ALP po jídle v závislosti na typu krevní
skupiny)
·
vstřebání
požitých látek zažívacím traktem (sacharidy, lipidy, aminokyseliny, železo a
další ionty atd.)
·
metabolismus
přijatých látek a zvýšení koncentrací metabolitů (kreatinin po masité stravě,
amoniak, urát a urea po vysokoproteinových dietách, strava bohatá na methionin
zvyšuje homocystein)
·
sekundární
důsledky vyplavení hormonů (pokles draselného kationtu a fosfátu pod vlivem
vyplaveného inzulínu)
·
přesunutí do
jiných kompartmentů (pokles chloridů po jídle)
·
interference
látek přijatých potravou s analytickou metodou o nižší specifičnosti
(falešná pozitivita krve ve stolici po lécích obsahujících železo nebo potrava
s křenem u starších testů na okultní krvácení)
·
hormonální
„vyladění“ organismu (dieta obsahující 150 g sacharidů za den je podmínkou
zajišťující senzitivitu orálního glukózového tolerančního testu, nesplnění této
podmínky a dieta s omezením sacharidů má za následek nižší senzitivitu
testu, resp. více „fyziologický“ výsledek)
·
vliv alkoholu
(ovlivněn feritin, ALP, GGT, AST, dochází ke zvýšení tkáňového aktivátoru
plazminogenu)
·
vliv kouření
(akutně se zvyšuje kortizol a somatropin, při chronickém kouření se zvyšuje
IgE, androstendion, inzulin, C-peptid, placentární ALP, CEA, naopak se snižuje
IgG, prolaktin, tricyklická antidepresiva, teofylin, u těhotných se snižuje hCG
a estradiol, ovlivnění funkce trombocytů, von Willebrandova faktoru; chronické
kouření vede k vzestupu erytrocytů)
·
leukocytóza po
jídle
Kromě uvedených
efektů mohou zvýšení koncentrace triglyceridů a chylomikronů interferovat
s chemickými reakcemi (turbidimetrie, změna vazby protilátek u
imunoanalýz). Tučné jídlo se nedoporučuje před vyšetřením trombocytárních
funkcí (ani např. sardinky); lipémie zvyšuje hladinu hemoglobinu. Chylózní
plazma ovlivňuje stanovení D-dimerů ve smyslu snížení hodnot, znemožňuje
vyšetření hemolýzy a ovlivňuje koagulační stanovení (především na optických
analyzátorech).
Aby se zabránilo
chybám v interpretaci, pro většinu biochemických vyšetření se doporučuje
lačnění v délce 10 – 12 hodin. Lačnění nad 12 hodin je nevhodné, kratší je
nedostatečné. Je rovněž nutný příjem tekutin, protože v důsledku
dehydratace jsou jak problémy s odběrem, tak dochází ke zkreslení řady
vyšetření včetně parametrů krevního obrazu.
Hladovění lze
považovat za speciální „nulovou“ dietu, která se spolu s malnutricí může
na řadě analytů rovněž typicky projevit. Nízkoproteinové diety vedou
k poklesu prealbuminu, transferinu, ceruloplazminu, albuminu, IGF-1,
prolaktinu, proteinu vázajícího
retinol. Nízkoenergetické diety vedou k odbourávání tuku, metabolické
ketoacidóze z acetotacetátu a beta-hydroxybutyrátu.
Podrobnější údaje
o vlivu hladovění
uvádí např. Guder (1996).
Pro zvláště
choulostivá vyšetření je nutné pacienta informovat pomocí psaných instrukcí.
.