Stanovení žaludeční sekrece (acidity) postupně ztrácí svůj význam vzhledem k zavedení dalších diagnostických postupů, jako základní test však není zcela opuštěn.
Parietální buňky žaludeční sliznice produkují kyselinu chlorovodíkovou o
koncentraci cca 0,5 mmol/l). Zdrojem vodíkového iontu H+ je
voda,která je disociována membránovou hydrolýzou v součinnosti s reakcí
karboanhydrázy produkující CO2. Karboanhydráza je limitujícím
faktorem tvorby HCl v žaludeční sliznici. Regulace žaludeční sekrece je řízena
neurohumorálně, významným faktorem je hladina gastrinu. Vyšetřování žaludeční
acidity je založeno na stimulaci parietálních buněk, odběru žaludeční šťávy a
stanovení obsahu volné a celkové HCl. Ke stimulaci je nejvhodnější
pentagastrin, použít lze i histaminu (Lamblingův test) nebo insulinu. Hodnocení
funkčního testu je však závislé na typu stimulace tj. výsledek se liší po
podání gastrinu, histaminu nebo insulinu.
Provedení testu. Pacient přichází na lačno a je mu zavedena žaludeční sonda, jejíž pozici je nutno ověřit skiaskopií. Pomocí odsávačky je odčerpáván žaludeční obsah a jednotlivé porce jsou sbírány po 15 minutách, celkem 2 hodiny. Nejprve je odebrána veškerá žaludeční šťáva na lačno - porce T0 a pak následuje sběr nestimulované, basální sekrece T60 4 x 15 minut. Po 1 hodině testu je provedena stimulace 6 µg pentagastrinu/kg váhy subkutánně (histamin podáváme jako 1% roztok v dávce 0.1 ml/10kg váhy, insulin podáváme i.v. 10-20 IU NI). Následuje odběr dalších 4 porcí po 15 minutách - stimulovaná sekrece T120.
Laboratorní analýza žaludečního obsahu a stanovení koncentrace HCl. Ve všech porcích změříme pH, objem porce a titračně stanovíme koncentraci HCl. Titrujeme 10 ml (minimálně 5 ml) žaludeční šťávy pomocí 0.1 mol/l NaOH v přítomnosti barevného pH-indikátoru (např. diethylaminoazobenzen). V každé frakci stanovujeme koncentraci HCl, vypočítáme celkový výdej HCl a sekreční rychlost mmol HCl/hodinu. Indexy používané v diagnostice jsou označeny BAO (Basal acid output), stanoven z basální frakce T60 před stimulací; PAO (Peak acid output) stanovený průměrem ze dvou frakcí s nejvyšší koncentrací HCl a MAO (Maximum acid output) jako výsledek hodinové stimulované sekrece T120. Při insulinovém testu se stanovuje i koncentrace pepsinu jako BPO (Basal pepsin output) a MPO (Maximal pepsin output).
Referenční hodnoty testu s pentagastrinem: BAO 1 - 5 mmol HCl/hod, MAO 10 - 23 mmol HCl/hod, PAO 8 - 40 mmol HCl/hod. Hodnoty u mužů jsou vyšší než u žen (PAO u mužů je 11 - 40, u žen 8-33 mmol HCl/hod). Po stimulaci histaminem hodnotíme celkový objem žaludeční štávy, normální hodnoty jsou 150 - 250 ml/2 hod a celková acidita 72 - 80 mmol HCl/l. Hodnoty insulinového testu jsou u mužů BPO 32 ± 29 mg/hod, MPO 320 ± 170 mg/hod; u žen BPO 60 ± 81 mg/hod, MPO 170 ± 150 mg/hod.
Hypochlorhydrie (hypoacidita) až achlorhydrie (anacidita) je signifikantním příznakem perniciózní anemie, podezření na malignity (karcinom žaludku vykazuje však v časných stádiích hyperaciditu i normoaciditu). Diagnosticky významné je stanovení žaludeční acidity při Zollinger-Ellisonově syndromu, kdy prokazujeme vysokou bazální i maximální sekreci (BAO > 15, MAO > 60), ve více než 50 % případů Zollinger-Ellisonova syndromu je index BAO/MAO > 0,60.
Literatura
Hyrdel
R. - Vnitr Lek 2002, Medline
- link
Roy PK. - Medicine (Baltimore) 2001, Medline
- link
Metz DC. - Aliment Pharmacol Ther 2000, Medline
- link
Hurlimann S. - Am J Gastroenterol 1998, Medline
- link
Další informace:
Petr Kocna
.