Pufr hydrogenuhličitanový (bikarbonátový) patří společně s proteinovým a fosfátovým
pufrem mezi hlavní pufrační systémy plazmy, v erytrocytech se uplatňuje
pufrace hemoglobinem. Při metabolické činnosti tkání dochází neustále
k produkci CO2, jehož část se v krvi enzymovou katalýzou karbonátdehydratázou (dříve
karboanhydrázou) hydratuje na slabou kyselinu uhličitou (H2CO3)
a ta disociuje na ionty H+ a HCO3. Hodnota pH se nezmění, když poměr
koncentrace látky v čitateli a jmenovateli Henderson-Hasselbalchovy
rovnice zůstane nezměněn (bez ohledu na absolutní výši koncentrací). Reálný
poměr [HCO3-] a [H2CO3] je
v krevní plazmě 20, přičemž ideální poměr pro pufrovací účinek je dle
obecné teorie pufrů 1: 1, proto je nutné spojení tohoto systému s fyziologickými
pochody, které se podílejí na udržování stálého poměru [HCO3-] a [H2CO3],
a to zejména odstraňováním jednotlivých složek. H2CO3 se
rychle odstraňuje respirací jako oxid uhličitý, bikarbonátový anion se dle
potřeb organismu rychleji nebo pomaleji odstraňuje ledvinami. Jestliže
nárazníkový systém uvolňuje kationty H+ , pak tyto kationty mohou
být vylučovány ledvinami ve vazbě na amoniový kation, zbytek kyseliny
fosforečné, nebo mohou obecně prostupovat do buněk výměnou za draselné ionty.
Na 800 dílů rozpuštěného CO2
připadá přibližně 1 díl H2CO3 a 0,03 dílů jejího
disociovaného podílu. Mezi produkcí a vylučováním CO2 je trvale
udržovaná dynamická rovnováha, hovoříme o otevřeném systému. Vzhledem
k propojení systému hydrogenuhličitanového s nehydrogenuhličitanovým
můžeme z hodnoty pCO2 usuzovat obecně na stav nárazníkových
kyselin.
Tkáně Plíce
produkce CO2 vylučování
CO2
tělesné
tekutiny
CO2
+ H2O
H2CO3
H+ + HCO3-
Další informace
Antonín Jabor, Antonín Kazda
.