Srdeční sval je forma svalu s příčným
pruhováním. Vlákna (buňky) se větví a spojují, ale jsou obklopeny buněčnou
membránou. Vlákna (buňky) na sebe navazují prostřednictvím interkalárních
disků, vlákna z boku komunikují prostřednictvím gap juction v nízkoodporových
můstcích 
(splynutí buněčných membrán).
Srdeční sval je bohatý na mitochondrie, které se vyskytují v okolí myofibril. Fibrily jsou složeny z tenkých a tlustých vláken jako u kosterního svalu.
Proteinová složka obsahuje myosin, aktin, tropomyosin, troponin C, T a I v různých izoformách.
Kontrakce nejsou ovlivnitelné vůlí, ale autonomním nervovým systémem (mění rychlost stahů, ale není původcem kontrakcí). Srdeční sval má nižší ATP-ázovou aktivitu.
Těžké řetězce myosinu (myosin heavy chains, MHC) jsou ve variantách a ab, rozložení závisí na lokalitě (a v síních, b v komorách) i hormonální situaci (b MHC například převládá u zvířat s hypotyreózou).
Další informace
Antonín Jabor