Otrava izoniazidem
izoniazid, INH, Nidrazid
ATC: J04AC01
Náhodné nebo sebevražedné požití.
Toxické účinky může mít dávka 1,5 g, záchvaty typu grand mal se mohou objevit od dávky 30 mg/kg hmotnosti. Fatální může být požití od 80 až 150 mg/kg, které vede k těžkým záchvatům grand mal. Peak v plazmě je dosažen za 60 až 120 minut po požití, toxické příznaky se mohou objevit dříve. Akumulace izoniazidu je možná v řadě tkání, nejvíce v játrech. Vznik záchvatů se vysvětluje nedostatkem 4-aminobutyrátu (gamaaminobutyrát, GABA, neurotransmiter centrálního nervového systému). Pro vznik GABA je nutný pyridoxin, který je izoniazidem vyřazen z funkce. Redukce GABA zvyšuje pohotovost ke křečím a proto se nadbytek pyridoxinu používá k odstranění neurotoxických účinků izoniazidu.
První toxické příznaky se dostavují za 30 minut až 2 hodiny po požití a zahrnují nauzeu, zvracení, rash, zvýšení teploty, ataxii, setřelou řeč, závratě, letargii, somnolenci, stupor, periferní neuritidu. Může být sinusová tachykardie a hypertenze. Později záchvatovité stavy typu grand mal s bezvědomím. Záchvaty grand mal jsou refrakterní na fenytoin a barbituráty, efekt může mít diazepam. Selhání respirace může být fatální.
Minimální sestava vyšetření zahrnuje pH a krevní plyny, v plazmě iontogram (výpočet anion gap, případně s korekcí na albumin), laktát, glukózu, ureu, osmolalitu (měřenou) a osmolalitu vypočítanou (aby bylo možné určit osmolální okno).
Dominující poruchou je metabolická acidóza s acidémií ze zvýšení neměřených aniontů (se zvýšením korigovaného anion gap), příčinou je zvýšení laktátu. pH poklesá k hodnotám 7,00, jsou výrazně snížené hodnoty BE a hydrogenkarbonátu. Vyskytuje se hyperglykémie a hypokalémie.
Součástí vyšetření je dále základní toxikologická analýza, stanovení ketolátek v moči (případně v plazmě, lze použít orientačně i proužky pro průkaz ketonů v moči), kreatininu. Vzhledem k hepatotoxicitě je nutné monitorování jaterních enzymů a protrombinového času (INR) i při běžné terapii, při otravě zcela nezbytně.
Diferenciální diagnostika metabolické acidózy z neměřených aniontů zahrnuje zejména možnosti: ketoacidóza (při hladovění, při alkoholismu, u diabetiků), laktátovou acidózu (z řady příčin), požití látek zvyšujících anion gap (salicyláty, etylénglykol, paracetamol, paraldehyd, methanol a další). Diferenciálně diagnosticky lze uvážit i intoxikaci kyanidem a oxidem uhelnatým.
Základní podmínkou je zajistit dýchací cesty a žilní přístup.
Pyridoxin se podává v množství odpovídajícímu množství požitého izoniazidu („gram-per-gram replacement“). Není-li množství požitého izoniazidu známé, aplikuje se 5 g pyridoxinu i.v. během 5 až 10 minut a aplikace se opakuje podle výskytu záchvatů. Předávkování pyridoxinem nehrozí i při aplikaci 50 g. Není-li dostupná parenterální forma pyridoxinu, lze použít i tablety. Pokud po dávce 12 g pyridoxinu neustanou křeče, lze aplikovat thiopental.
Diazepam 5 až 10 mg i.v., případně opakovaně (u dětí 0,25 – 0,40 mg/kg, maximálně 10 mg v jedné dávce). Alkalizace hydrogenkarbonátem v případě poklesu pH pod 7,10.
Lze použít hemodialýzu. Laváž žaludku má smysl pokud se provede do hodiny po požití izoniazidu, podobně lze ve stejném období použít aktivní uhlí.
· Izoniazid není vzácně podávaný lék a při jakémkoli záchvatovitém stavu s křečemi se současnou metabolickou acidózou s acidémií je nutné vyloučit intoxikaci tímto praparátem.
· Intoxikace izoniazidem může být fatální.
· Křečové stavy jsou refrakterní na fenytoin a barbituráty, efektivní je pyridoxin a diazepam.
Další informace
Poruchy vnitřního prostředí u intoxikací
Antonín Jabor
Recenze Antonín Kazda