Vladimír Fencl
1923 – 2002
Český lékař a respirační fyziolog, působil v Praze a Bostonu. Autor ucelené koncepce klinické interpretace acidobazické rovnováhy v kritických stavech. Aplikoval Stewartovu teorii SID a koncipoval pojem hypoalbuminemické alkalózy. Po studiích medicíny v Praze pracoval v nemocnici v Praze-Krči, kde obhájil v roce 1961 kandidátskou disertační práci Vliv osmotické diuresy na vylučování látek do moči při chronické pyelonefritidě. V Praze spolupracoval s americkým emigrantem (období mccarthismu) Josephem H. Cortem, společně sepsali publikaci Tělesné tekutiny (SZN, Praha, 1957); tato monografie obsahuje velmi podrobné údaje o poruchách acidobazické rovnováhy. V roce 1966 emigroval a až do své smrti roku 2002 žil a pracoval v Bostonu. Jako Associate Professor of Medicine působil na Harvard Medical School a na Pulmonary Division Brigham and Women’s Hospital. V oblasti acidobazické rovnováhy proslul klinickou aplikací Stewartovy teorie acidobazické rovnováhy (teorie „nezávislých“ proměnných). Vytvořil komplexní systém interpretace acidobazických poruch, prosazoval pojem hypoalbuminemické alkalózy. Za nejvýznamnější publikace Vladimíra Fencla z oblasti acidobazické rovnováhy lze považovat práce: Acid-base disorders in critical care medicine. Ann. Rev. Med., 40, 1989, 17 – 29; Stewart’s quantitative acid-base chemistry: Applications in biology and medicine. Respir. Physiol., 91, 1993, 1 – 16, a Diagnosis of metabolic acid-base disturbances in critically ill patients. Am. J. Respir. Crit. Care Med., 162 (6), 2000, 2246 – 2251. Na sklonku života potkal Fencla neblahý osud v podobě hepatomu, ale i po resekci jater byl ještě nějakou dobu aktivně pracovně činný.
Antonín Jabor (2008-07-29)