Encefalopatie hyponatremická je častou a významnou součástí syndromu
hyponatrémie a může být příčinou závažných až letálních komplikací
především v případě, že dojde k rozvoji hyponatrémie rychle.
Postižení mozku při hyponatremii
je povšechné, fokální neurologické známky se (s výjimkou důsledků centrální myelinolýzy) nevyskytují. Hlavním klinickým
projevem hyponatremie je encefalopatie, která může vést k úmrtí pacienta.
Rizikové
faktory pro rozvoj hyponatremické
encefalopatie jsou (Arieff, 2006; Moritz, 2003):
- Hypoxemie (prokazatelná u 96 %
hyponatremické encefalopatie s postižením mozku): Respirační selhání
vyvolává hypoxemii, během které mozek ztrácí schopnost adaptovat se na
hyponatremii, hyponatremie snižuje průtok krve mozkem a arteriální obsah
kyslíku, vyvolává nekardiogenní edém plic a hyperkapnii; kombinací
uvedených dějů vzniká bludný kruh s postupným zhoršováním hyponatremické
encefalopatie. Hypoxemie je jedním z nejvýznamnějších nebo dokonce
nejvýznamnějším prediktorem mortality u symptomatické hyponatremie.
- Pohlaví (Arieff udává 62% podíl
menstruujících žen u hyponatremické encefalopatie s poškozením mozku):
Relativní riziko úmrtí nebo nevratných neurologických změn po
hyponatremické encefalopatii je přibližně 30krát vyšší u mladších žen než
u mužů a asi 25krát vyšší u menstruujících žen ve srovnání se ženami v
menopauze. U menstruujících žen se může encefalopatie rozvinout již při sérové
koncentraci Na+ 128 mmol/l. Situace se vysvětluje inhibicí mozkové
adaptace prostřednictvím estrogenů (první fáze adaptace mozku je řízena
Na+-K+-ATPázou, která je negativně ovlivňována estrogeny a vazopresinem a
naopak pozitivně testosteronem, ADH navíc snižuje produkci ATP v mozku) a
vazokonstrikcí mozkových cév (v důsledku zvýšených koncentrací ADH i
estrogenů); důsledkem je porucha utilizace kyslíku mozkem a hypoperfuze
mozku.
- Věk (14 % případů hyponatremické
encefalopatie s postižením mozku): V dětství je lebka vzhledem k objemu
mozku relativně menší, u dětí je větší riziko herniace, s věkem (nad 30
let) se naopak objem mozku snižuje a riziko rozvoje poruch CNS je ve stáří
menší.
- Alkoholismus (v 9 % případů)
- Jaterni onemocněni (8 %)
- Nevhodna korekce hyponatremie (pouze 4 %)
- Zdá se tedy, že vzestup natremie při rychlejší
korekci hyponatremie má při současném výskytu ostatních rizikových faktorů
katastrofální důsledky. Odstranění hypoxemie (zejména u mladších dosud
menstruujících žen) je tedy hlavní prevencí vzniku hyponatremické
encefalopatie.
Příčiny a příznaky postižení CNS při hyponatrémii
|
Příčina
postižení CNS
|
Příznaky
|
Poznámka
|
|
Generalizovaná
encefalopatie z otoku mozku
|
závratě,
malátnost, letargie, hyporeflexie, nauzea až zvracení, bolesti hlavy, ataxie,
v terminálním stadiu koma a úmrtí
|
závažnost
symptomů závisí na stupni hyponatrémie a rychlosti jejího vzniku
|
|
Tlak
mozku na lebku způsobený zvýšením intrakraniálního tlaku
|
záchvaty
bezvědomí
|
|
|
Přítomnost
excitačních aminokyselin
|
neklid,
zmatení a dezorientace, psychotické projevy, svalové křeče
|
|
|
Herniace
tentoriální blány
|
|
u
žen s pooperační hyponatrémií, velmi vzácně
|
|
Syndrom centrální pontinní a extrapontinní myelinolýzy
|
při
rychlé korekci hyponatrémie libovolného původu
|
též
nazýváno (nevhodně) osmotický demyelinizační syndrom
|
|
Edém
plic s hypoxií mozku
|
z
osmotických důvodů
|
výsledná
hypoxémie zhoršuje encefalopatii
|
|
Snížený
průtok krve mozkem a vazokonstrikce cév v mozku
|
podílí
se na hypoxii mozku
|
|
Další informace
Syndrom centrální pontinní a
extrapontinní myelinolýzy
Syndrom hyponatrémie
Syndrom hypernatrémie
Antonín Jabor (2008-08-11)