Odborné textyRepetitorium - klinická genetikaRepetitorium - chemometrie

Mez stanovitelnosti (Limit of quantification)

BFAEK

Mez stanovitelnosti (LQ) (Limit of quantification) je nejnižší množství analytu ve vzorku, které může být stanoveno jako exaktní hodnota s požadovanou hodnotou nejistoty.
 
Poznámka: Mez stanovitelnosti, vyjádřená jako koncentrace cL nebo množství qL, je odvozena od nejnižšího signálu xL, který ještě může být stanoven pro daný analytický postup s přijatelnou pravděpodobností: xL = xb1 + ksb1, kde xb1 je střední hodnota stanovení blanku, sb1 jejich směrodatná odchylka a k je numerická konstanta odpovídající zvolené hladině spolehlivosti. Obecně se uvažuje mez stanovitelnosti jako 6sb1 (či 10sb1) nebo 6x poměr signál/šum.
 
Podle doporučeni IUPAC se volí nejistota, vyjádřená jako relativní směrodatná odchylka, rovna 10 % (literatura uvádí např. až 33 %). V laboratorní medicíně se běžně používá hodnota 20 % - funkční citlivost měření. Určení meze stanovitelnosti LQ dle IUPAC:

 

LQ = kQ . sQ

 

kde je:

kQ ... koeficient, jehož převrácená hodnota je rovna zvolené hodnotě relativní směrodatné odchylky
sQ ... směrodatná odchylka v bodě meze stanovitelnosti

Pro data s normálním rozdělením a konstantním rozptylem (sQ = sbl) a pro doporučenou hodnotu nejistoty 10 % je kQ = 10. Pak pro mez stanovitelnosti platí:

yQ = yB + K sbl

kde je:

yB ... hodnota blanku - slepého pokusu a hodnota meze stanovitelnosti je pak 3,04 násobkem meze detekce

 

Mez stanovitelnosti by měla být zjištěna s použitím vhodných etalonů. Odhad směrodatné odchylky blanku by měl zahrnovat výpočet minimálně z  10 a více měření hodnoty blanku. Často volíme nejnižší bod kalibrační křivky na úrovni meze stanovitelnosti.

 

Další informace

Chemometrie

 

Bedřich Friedecký, Josef Kratochvíla

Ivan Koruna, Zbyněk Plzák