Odborné textyRepetitorium - klinická genetikaRepetitorium - chemometrie

Nejistota měření (Uncertainty of measurement)

BFAEP

Nejistota měření (Uncertainty of measurement) je parametr přidružený k výsledku měření, který charakterizuje míru rozptýlení hodnot, které by mohly být důvodně přisuzovány měřené veličině" (Barek J. a kol.: Metrologická terminologie v chemii. Chem. Listy 94, 439 – 444 (2000) a ČSN 01 0115:1996. Mezinárodní slovník základních a všeobecných termínů v metrologii.)

Poznámka: Nejistota vymezuje hranice, v nichž je výsledek považován na určité hladině spolehlivosti za správný, tj. přesný a pravdivý. Nejistota obecně zahrnuje mnoho složek. Některé z nich mohou být získány ze statistických distribucí výsledků série měření, charakterizovaných experimentální směrodatnou odchylkou. To jsou složky hodnocení nejistot typu A. Jiné složky,označované jako složky typu B, se získají z pravděpodobnostních funkcí založených na zkušenostech nebo jiných informacích.

Kombinovaná standardní nejistota se určí po identifikaci a vyhodnocení všech složek (dílčích nejistot) jejich sloučením dle zákona o šíření nejistot, které k ní přispívají.
Kombinovaná standardní nejistota násobená faktorem rozšíření udává kombinovanou rozšířenou nejistotu:

 

U = k . uc

 

kde je:

U ... kombinovaná rozšířená nejistota

k ... koeficient rozšíření

uc ... kombinovaná standardní nejistota

Faktor rozšíření k = 2 udává (přibližně) 95% hladinu spolehlivosti.
 
Poznámka:  Základním dokumentem pro vyhodnocování nejistot je dokument ISO "Guide to the Expression of Uncertainty in Measurements" vydaný v roce 1993. Pro oblast chemických měření rozpracoval EURACHEM principy GUM v příručce "Quantifying Uncertainty in Analytical Measurement", která vyšla v roce 1995, a její přepracované vydání bylo vydáno v roce 2000. Stanovením a odhadem nejistot se zabývají příručky EURACHEM, které vydal EURACHEM-ČR v edici KVALIMETRIE, svazek 11 a svazek 13 
Výsledek měření udaný včetně nejistoty se vyjadřuje například takto:
Výsledek stanovení chloridového aniontu v krevním séru je (102 ± 3) mmol.l-1 přičemž musí být uvedeno, že se jedná o rozšířenou nejistotu vypočtenou s použitím faktoru rozšíření 2, což odpovídá hladině spolehlivosti přibližně 95 %.

 

Další informace

Chemometrie

Bedřich Friedecký, Josef Kratochvíla

Ivan Koruna, Zbyněk Plzák