Selektivita (Selectivity) je taková vlastnost analýzy,
stanovení či postupu, kdy je stanovení analytu v určité matrici závislé na
přítomnosti omezeného množství určitých příměsí za definovaných podmínek
reakce. Selektivita se mění s obsahem, (množstvím, koncentrací) analytu
a někdy i v závislosti na nastavení parametru metody (souvislost
s robustností). Mírou selektivity je známý, kvantitativním způsobem
vyjádřený vliv matrice.
Poznámka 1: Selektivita úzce souvisí s určováním pravdivosti metody
a s návazností výsledků na SI jednotku mol. Při ověřování pravdivosti
metody stanovení a při ověřování návaznosti vybíráme takové metody, které
mají co nejvyšší selektivitu blížící se metodě specifické (referenční
a primární měřicí postupy). Příkladem takové metody je stanovení
chloridových aniontů coulometricky nebo metoda neutronové aktivační analýzy (NAA)
či ID-MS. Míru selektivity lze určit metodou plánování pokusů či vyhodnocením
analýzy rozptylu nebo porovnáním výsledků analýzy získaného s čistým
analytem a za přítomnosti všech předpokládaných rušivých složek
v obsazích odpovídajících reálné matrici. Často se termín selektivita
používá žel konfúzně s termíny specifičnost či citlivost.
Poznámka 2: Pouze minimum metod chemické analýzy lze označit za specifické.
Proto doporučení IUPAC (2001) dává přednost obecnému používání termínu
selektivita.
Další informace
Bedřich Friedecký,
Josef Kratochvíla
Ivan Koruna,
Zbyněk Plzák