Genetické poradenství u dědičných
metabolických poruch
Rodinám, ve kterých
byla diagnostikována DMP, má být poskytnuto genetické poradenství.
V rámci
genetického poradenství: ověřujeme stanovenou diagnózu DMP u probanda, případně
doporučíme její potvrzení na další úrovni; stanovujeme riziko heterozygocie
nebo homozygocie konzultandů a pokud to lze, zajistíme jejich vyšetření
k stanovení heterozygocie nebo homozygocie (obvykle za použití
enzymologických nebo molekulárně genetických metod při znalosti patogenních
mutací probanda); stanovujeme riziko
postižení plodu a zajišťujeme
prenatální vyšetření.
Výhodou je, když je
první porada prekoncepční a je dostatek času k zajištění potřebných
vyšetření.
Prenatální
vyšetření
Cílem prenatální
diagnostiky je zjistit, jestli je plod postižen DMP, která se v geneticky
rizikové rodině vyskytuje. Pokud není DMP kausálně léčitelná a prenatální
diagnostika je možná, je prenatální vyšetření indikováno při riziku postižení
plodu DMP vyšším než je riziko prenatálního vyšetření.
Pokud je jeden
z konzultandů heterozygotem pro určitou DMP, u jeho partnera se často nedá
heterozygocie dostupnými (obvykle enzymologickými) metodami potvrdit ani
vyloučit. Při výpočtu rizika proto použijeme celopopulační riziko. Riziko
postižení plodu je pak obvykle na nebo pod rizikem prenatálního vyšetření.
Konzultanti však často i nízké riziko považují za významné a bývají velmi
stresováni obavami, že jejich dítě bude mít DMP diagnostikovanou v rodině.
Proto akceptujeme i psychologickou indikaci k prenatální diagnostice,
pokud lze prenatální diagnostiku DMP provést (je možné u DMP
diagnostikovatelných prenatálně enzymologickými metodami a vyšetřením
metabolitů v plodové vodě).
Předpoklady
úspěšnosti prenatální diagnostiky DMP:
1. v geneticky
rizikové rodině byla u probanda stanovena správná diagnóza DMP
2. tuto DMP je
možné prenatálně diagnostikovat
3. existuje vysoké
riziko postižení plodu touto DMP
Prenatální
diagnostika může probíhat:
1. stanovením
koncentrace metabolitů v plodové vodě
2. stanovením
aktivity enzymu v buňkách plodové vody nebo choriových klků
3. molekulárně
genetickými metodami
4. event.
histologickými a histochemickými metodami
Výběr optimální
metody pro prenatální diagnostiku závisí na konkrétní DMP a na úrovních, na
jakých byla diagnóza u probanda potvrzena. Odběr materiálu na prenatální
diagnostiku se provádí v 1. nebo 2. trimestru gravidity. Pokud je to
diagnosticky možné, provádí se odběr na konci 1. trimestru.
Rodině je
s výsledky prenatálního vyšetření poskytnuta další genetická konzultace.
Pro specifickou
problematiku prenatální diagnostiky u mitochondriálních onemocnění odkazujeme
na příslušnou kapitolu.
V letech 1996-2005 bylo v Ústavu DMP provedeno 100 prenatálních vyšetření. Více než 75% bylo vzhledem k vysokému riziku postižení plodu provedeno vyšetřením choriových klků. Vyšetření byla provedena metodami enzymologickými (72%), molekulárně genetickými (26%), vyšetřením metabolitů (16%), kombinací více metod bylo provedeno 36% vyšetření. Nejvíce prenatálních vyšetření bylo provedeno pro riziko lysozomálních poruch (přibližně 75%, z toho 46% pro riziko některého typu mukopolysacharidózy).
Další informace
Eva Košťálová
recenze Viktor Kožich