Odhad
distribučního objemu (Vd) se provádí pomocí několika praktických přístupů:
1. Nejjednodušším přístupem k určení hodnoty Vd je jeho výpočet z
počáteční koncentrace léčiva c0 po nitrožilní injekci a podané dávky
D léčiva, podle vzorce:
Vd (extrap.)=D/co
Hlavním problémem tohoto způsobu výpočtu je získání spolehlivého odhadu
počáteční koncentrace léčiva c0. Běžný postup spočívá v extrapolaci
lineární závislosti, vzniklé vynesením logaritmů koncentrací léčiva naměřených
v terminální fázi koncentrační křivky do okamžiku injekce (t=0). Takto získaný
odhad distribučního objemu se označuje jako extrapolovaný distribuční objem.
Použitím tohoto postupu získáváme u distribučního prostoru, který je
strukturován do více než jednoho kompartmentu odhad, který výrazně převyšuje
kapacitu celého Vd. Z tohoto důvodu mají odhady Vd získané tímto způsobem
omezený praktický význam.
2. Nejběžnější postup stanovení Vd vychází ze znalosti hodnoty
terminální hybridní konstanty ba celkové
plochy pod křivkou. Výpočet se provádí podle vzorce:
Vd (area)=D/b*AUC
V tomto případě dostaneme vždy nižší odhad kapacity Vd než při
extrapolaci terminálního úseku koncentrační křivky do počátku časové osy.
Přesto stále ještě převyšuje hodnoty celkového distribučního objemu zjištěné
kompartmentovou farmakokinetickou analýzou. Proto se takto získané odhady
označují jako zdánlivý distribuční objem.
3. Nejpřesnější určení Vd se provádí farmakokinetickou analýzou za
předpokladu určitého konkrétního farmakokinetického modelu. Celkový distribuční
objem je chápán jako součet distribučních objemů jednotlivých kompartmentů.
Mluvíme o Vd v ustáleném stavu [Vd(ss)]. Tento odhad je závislý na správnosti
předpokládaného farmakokinetického modelu. Proto se v poslední době objevují snahy
nahrazovat tento postup výpočtem za použití tzv. statistických momentů, kdy se:
Vd(ss)=D * AUMC/(AUC)2,
kde D je dávka léčiva podaná i.v., AUC celková plocha pod křivkou
koncentrace léčiva a AUMC plocha pod tzv. první momentovou křivkou koncentrace
léčiva (vymezená součiny naměřených koncentrací léčiva Ci s
odpovídajicím intervalem měření ti).
AUMC 0z= 1/2 * S (ti-ti-1)
* (citi-ci-1 ti-1), ( P. str. 268)
kde ti a
ti-1 jsou
časové intervaly dvou po sobě následujících měření, ci-
AUMCz®¥=Cztz/lz + cz/lz,
Kde AUMC z®¥ je korekce vypočítané plochy pod první momentovou
křivkou na nekonečno, cz poslední naměřená koncentrace a tz časový interval
jejího měření, lz hodnota
terminální hybridní konstanty.
Další informace:
Milada Halačová.