Skórovací systémy pro odhad kardiovaskulárního rizika jsou sestaveny na základě velkých epidemiologických studií, nebo metaanalýz těchto studií na různých populacích, pro různé věkové kategorie. Predikují pravděpodobnost výskytu fatální, nebo fatální i nefatální kardiovaskulární příhody do deseti let u konkrétního jedince. Predikce vychází z velkých rizikových faktorů aterosklerózy a biochemických markerů v různém zastoupení. Přehled skórovacích systémů, použitá kritéria predikce a hodnocení jsou přehledně uvedeny v tabulkách.

 

Porovnání skórovacích systémů pro odhad globálního kardiovaskulárního rizika (podle 2010 ACCF/AHA Guideline pro vyšetřování kardiovaskulárního rizika u asymptomatických dospělých)

 

	Framingham (muži i ženy)	SCORE ESC (Muži i ženy)	PROCAM (muži)	Reynolds (ženy)	Reynolds (muži)
Počet jedinců, na kterých bylo skóre odvozeno	5 345	205 178	5 389	24 558	10 724
Věk jedinců v letech	30 – 74	19 – 80	35 - 65	nad 45	nad 50
Populace / první autor publikace, rok	Framingham, USA / Grundy, 1999	Evropské státy / Conroy, 2003	Münster, Německo / Assmann, 2002	USA / Ridker, 2007	USA / Ridker, 2008
Průměrná délka sledování	12	13	10	10,2	10,8
Věk	+	+	+	+	+
Pohlaví	+	+
Celkový cholesterol	+	+
HDL cholesterol	+	+	+	+	+
LDL cholesterol			+	+	+
TAG			+
Kouření	+	+	+	+	+
Systolický krevní tlak	+	+	+	+	+
Antihypertenzivní terapie	+
Rodinná anamnéza			+	+	+
Diabetes mellitus			+	HbA1c
hsCRP				+	+
Endpointy	IM a CVS smrt	Fatální CVS příhoda	Fatální nebo nefatální IM nebo kardiální smrt	IM, ischemická CMP, koronární revaskularizace, CVS smrt	IM, ischemická CMP, koronární revaskularizace, kardiovaskulární smrt
Dostupnost kalkulátorů	www.ikem.cz, www.naskl.cz

 

 

Vypočítané kardiovaskulární riziko je nutné u konkrétního pacienta vždy ještě posuzovat individuálně s ohledem na další rizika do skórovacích systémů nezařazená (obezita, sedavý způsob života, rodinná anamnéza, atd.). Dalším skórovacím systémem, který byl určen na mladých jedincích a byl validován i pro použití ve vyšším věku, je skóre odvozené ve studii PDAY (Pathobiological Determinants of Atherosclerosis in Youth). Tímto přehledem seznam skórovacích systémů pro oblast kardiovaskulárních onemocnění nemkončí, je k dispozici řada dalších systémů pro kvantifikaci rizika nebo určení prognózy pacientů s onemocněním cév nebo myokardu (TIMI, GRACE, PURSUIT, PRIDE a další).

 

Hodnocení rizika

Pomocí skórovacích systémů jsou pacienti v primární prevenci zařazeni do kategorie „nízké riziko“, „střední riziko“, „vysoké riziko“. Zařazení pacientů do jednotlivých skupin rizika podle typu skórovacího systému je uvedeno v tabulce.

 

Vyhodnocení rizika pomocí skórovacích systémů

 

	Framingham	SCORE	PROCAM (Muži)	Reynolds (Ženy)	Reynolds (Muži)
Nízké riziko	pod 10 %	pod 4 %	pod 10 %	pod 10 %	pod 10 %
Střední riziko	10 – 19 %	4 – 5 %	10 – 19 %	10 – 19 %	10 – 19 %
Vysoké riziko	20 % a více	5 – 8 % (*)	20 % a více	20 % a více	20 % a více

 

(*) Pro systém SCORE se používá navíc „velmi vysoké riziko“ pro hodnotu skóre nad 8 %.

 

Odlišné nastavení rizika u systému SCORE je způsobeno faktem, že tento systém identifikuje pouze fatální kardiovaskulární příhody. Velice vhodné je použití webových kalkulátorů s využitím možnosti edukace pacientů a možnosti modelování kardiovaskulárního rizika po ovlivnění jednotlivých rizikových faktorů (markerů). Webové kalkulátory jsou dostupné na veřejných stránkách (www.ikem.cz, www.naskl.cz a další).

 

V České republice je k dispozici modifikace skórovacího systému SCORE. Podkladem pro vytvoření české verze SCORE byly data z projektu Czech post MONICA (Cífková, 2005, Cífková, 2010). Tyto skórovací tabulky jsou součástí stávajících doporučení českých odborných společností (pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění, pro diagnostiku a léčbu hypertenze, pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií).

 

Jak odhadnout riziko pomocí skórovacích systémů

Skórovací systémy jsou založeny na prospektivních epidemiologických studiích u dospělé populace nad 40 let a představují robustní prognostický nástroj. Ukazují, že věk, pohlaví, kouření cigaret, koncentrace LDL cholesterolu, případně celkový cholesterol, diabetes mellitus a tlak krve při kombinaci v prediktivních modelech určují riziko fatálních a nefatálních kardiovaskulárních příhod. V ACCF/AHA guideline pro vyšetřování kardiovaskulárního rizika u asymptomatických jedinců z roku 2010 (Greenland, 2010) je jednoznačně doporučeno používat skórovací systémy pro odhad kardiovaskulárního rizika (Třída I, úroveň B;  Hodnocení dle ACCF/AHA guideline, viz tabulka)

 

 

Klasifikace doporučení a úroveň poznání (Greenland, 2010)

 

Úroveň A	Vyhodnocen velký vzorek populace Data čerpána z četných randomizovaných klinických zkoušek nebo meta-analýz
Úroveň B	Omezený vzorek populace Data čerpána z jediné randomizované studie nebo z nerandomizovaných studií
Úroveň C	Velmi omezený vzorek Jedná se pouze o shodné stanovisko odborníků, kazuistiky nebo standard péče
Třída I	Přínos >>> Riziko Postup/Léčba by měl/a být použit/aplikována
Třída IIa	Přínos >> Riziko Jsou zapotřebí další cílené studie Použití postupu/aplikace léčby je odůvodněné
Třída IIb	Přínos ≥ Riziko Jsou zapotřebí další studie se širokým záběrem; bylo by užitečné rozšířit soubor dat Je možno zvážit použití postupu/aplikaci léčby
Třída III	Nepřínosné/škodlivé Test, postup neužitečný, přínos neprokázán

 

 

Skórovací systémy mohou být používány u všech asymptomatických dospělých jedinců bez anamnézy klinicky manifestního kardiovaskulárního onemocnění. Odhad rizika je však vhodné kombinovat s vyšetřením individuálních rizikových faktorů za účelem kvantifikovat riziko a určit preventivní opatření (Třída I, úroveň B).

 

 

 

Literatura

Franeková, J.: Příspěvek k hodnocení stability ateromatózního plátu ve vztahu k rozvoji kardiovaskulárního rizika. Disertační práce, Masarykova Univerzita, Brno, 2012.

 

Další informace

Klinická biochemie kardiovaskulárního systému

 

 

Janka Franeková, 2012-01-10