Celkový proces vyšetřování
(brain-to-brain loop concept)
Smyčka brain-to-brain je ohraničena dvěma rozhodnutími:
rozhodnutí lékaře naordinovat laboratorní test a rozhodnutí lékaře, jak naložit
s výsledkem měření nebo pozorování v laboratoři. „Brain-to-brain loop concept“
je znázorněn ve schématu podle Lundberga a má celkem jedenáct kroků (Lundberg,
1990).
Přesto, že jde o koncept starý mnoho
let (Lundberg jej publikoval v roce 1990 a vycházel přitom ze svých starších
prací ze sedmdesátých let minulého století, kdy položil základy určování
kritických hodnot a nutnosti jejich sdělování klinickým partnerům), jde o velmi
realistický a současně nesmírně komplexní pohled na význam laboratorního testu.
Navíc nechybí dva klíčové body celé smyčky - zhodnocení stavu pacienta spojené
s myšlenkou na vhodné použití testu („question“) a mentální proces práce s
výsledkem měření nebo pozorování v laboratoři s následujícím klinickým
rozhodnutím („action“). Tyto dva klíčové body se později dostaly do úvah o
podílu chyb v jednotlivých fázích celkového procesu vyšetřování a náležejí do
oblasti pre-preanalytiky a post-postanalytiky.
Starší
přístupy, které hodnotily chyby v celkovém procesu vyšetřování, se většinou zabývaly
třemi fázemi: preanalytickou, analytickou a postanalytickou. Přitom byly
některé prvky smyčky zanedbávány. Studie k této problematice jsou různorodé,
nezabývají se všemi fázemi celkového procesu vyšetřování a používají rozdílné
metodiky. Přesto je počet chyb natolik závažný, že je potřeba se touto
problematikou i v dnešní době zabývat.
Další
informace
Antonín
Jabor, Janka Franeková, 2014-04-15