Virus hepatitidy A (HAV) je
RNA virus o průměru 27 nm, patřící do čeledi Picornaviridae (Enterovirus 72).
Infekce se většině případů děje fekálně-orálním přenosem, inkubační doba je 15 -
45 dnů. Během inkubační doby je virus prokazatelný ve stolici a 14 dní před
nástupem klinických příznaků i v krvi pacienta. Předpokládá se, že virus
se nejprve replikuje v trávicím traktu a pak proniká k jaterním
buňkám, kde se množí v cytoplazmě hepatocytů. Replikace je provázena
vakuolizací a degenerací infikovaných buněk a difúzní zánětlivou reakcí.
Chronická hepatitida A s perzistencí viru v organizmu dosud nebyla popsána.
Existuje však i netypický protrahovaný průběh.
Laboratorní diagnóza HAV infekce se děje průkazem:
1) hepatitis A-antigenu (HAAg) ve stolici nebo jaterní tkáni. Je tak možno
též rozpoznat kontaktem infikované osoby ještě před klinickými projevy
onemocnění. Vylučování viru svědčí o infekciozitě pacienta. Pozitivita se
objevuje 1 - 2 týdny po začátku infekce a může trvat velmi krátce. Při začátku
klinických projevů bývá pozitivita testu už jen u 50 % případů.
2) hepatitis A protilátky-IgM (anti-HAV-IgM) v séru je časným a dostupným testem
pro diagnózu hepatitidy A. Vzestup protilátek začíná 4 týdny po infekci, vrchol
tvorby protilátek je mezi 21. až 30. dnem onemocnění, přičemž pozitivita
přetrvává 2 - 4 měsíce. Asi u 10 – 14 % pacientů přetrvává 6 - 7 měsíců. Byly
pozorovány i relapsy VHA, především u protrahovaných případů.
Koncentrace anti-HAV
IgG rovněž rychle stoupá a ve dvou třetinách případů dosahuje maxima kolem 80.
dne onemocnění; pozitivita anti-HAV IgG
přetrvává dlouho, mnohdy celoživotně.
.