Virus je malý parazit, který se sám nemůže reprodukovat. Jakmile
se však dostane do genetického materiálu živé buňky, dokáže přinutit tuto
buňku, aby pomocí jejího replikačního zařízení vytvářela virové potomstvo.
Každý virus obsahuje buď DNA nebo RNA (není znám virus, který by měl oba druhy
nukleových kyselin). Nukleové kyseliny tvoří ve virech jednoduché nebo dvojité
řetězce. Celá infekční virová částice zvaná virion, se skládá z nukleové
kyseliny a vnějšího proteinového obalu. Nejjednodušší virus obsahuje jen tolik
RNA nebo DNA, které kódují 4 proteiny. Nejsložitější virus může kódovat 100 až 200 proteinů.
Nukleová kyselina ve
virionu je obklopena proteinovým obalem zvaném kapsida, který je složen
z kopií jednoho nebo více druhů proteinů, každý kódovaný jedním virovým
genem. Díky této struktuře je virus schopen kódovat poměrně rozsáhlou kapsidu
jen s malým počtem genů. Kapsida obklopující nukleovou kyselinu se nazývá
nukleokapsida. Jsou dvě základní možnosti, v kterých je virová nukleokapsida
uspořádána. První je nejjednodušší struktura proteinového helixu s RNA
nebo DNA uvnitř. Příkladem je virus tabákové mozaiky. Druhou skupinu tvoří uspořádaní
v eikosahedrální symetrii – eikosahedron, což je 20-tistěn s ploškami
rovnostranného trojúhelníku. Každá trojúhelníkovitá ploška je tvořena třemi
identickými kapsidovými podjednotkami,
celkem 60 na 1 kapsidu. V každé z dvanácti kolmic útvaru je
umožněn symetrický kontakt pěti podjednotkám, takže všechny proteiny mají
ekvivalentní spojení jedna s druhou. Eikosahedrální upořádání viru je
takřka kulovité (příkladem je
picornavirus).
Viry jsou pohyblivý genetický element, který může úplně vystoupit
z buňky. Předpokládá se, že jejich prapředek mohl být některý z transpozonmových
elementů DNA nebo plasmidů; dnešní viry vznikají nejspíše z malých
fragmentů nukleových kyselin, které získaly v hostitelské buňce schopnost
replikace. Virová reprodukce je často pro hostitelskou buňku letální, neboť
dochází k její lýze. Příkladem může být „opar“ na rtu
při infekci virem herpes simplex labialis.
Viry, které
mají RNA-genom, musí navíc kódovat RNA-replikasu (= RNA-dependentní
RNA-polymerasa), která musí replikovat jejich genom.
Jaroslav
Masopust