Priony (z angl. proteinaceus infectious particle)
jsou jednoduché specifické proteiny izolované jako patogeny u některých chorob
savců (scrapie neboli klusavka - u ovcí a koz, bovinní spongiformní
encefalopatie neboli „nemoc šílených krav" - u hovězího dobytka, kuru -
degenerativní onemocnění mozku u domorodců kmene Fore na Nové Guinei,
Creutzfeldtova a Jacobova choroba - progresivní porucha mozečku u lidí,
Gerstmannův - Strausslerův - Scheinkerův syndrom - dědičná spinocerebelární
degenerace u lidí a fatální familiární insomnie).
Protein scrapie je označován jako PrPSc neboli
PrPres = rezistentní vůči proteasám. Jde o hydrofobní glykoprotein o
Mr @30 000, který agreguje shluky
tyčinkovitých částic, velmi podobných amyloidním plakům infikované mozkové
tkáně. Soudí se, že priony jsou normálním produktem specifického buněčného
genu; jsou označovány jako PrPc (c jako celulární) nebo jako PrPsen
(senzitivní na působení proteas). Oba typy prionů jsou chemicky nerozlišitelné,
liší se v sekundární a především v terciární struktuře (konformace). PrPc
je monomerní, glykosylovaný extracelulární protein, spojený s
glykosylfosfatidylinositolem; má úlohu v signální transdukci a v udržování
adekvátní koncentrace Cu2+. Naproti tomu PrPSc má
oligomerní uspořádání a nemá žádnou fyziologickou funkci. PrPc má
vysoce helikální uspořádání (42 %) a jen mlou část tvoří forma b-skládaného
listu; PrPSc molekulu tvoří ze 30 % a-helix a ze 43 % b-struktura.
Infekce vnímavých buněk priony PrPSc pravděpodobně aktivuje normální
PRNP-gen nebo jej nějakým autokatalytickým účinkem mění, čímž dochází ke
konverzi na patologickou konformaci PrPSc.
Protože PrP z normální (PrPC) i infikované
tkáně (PrPSc) mají shodnou aminokyselinovou sekvenci a rozdíly mezi
nimi jsou způsobeny posttranslačně -. rozdílnou glykosylací a změnou
konformace, jejich diagnostické rozlišení vyžaduje specifickou přípravu
monoklonálních antiser proti určitým epitopům.
Gen kódující produkci prionů je označován zkratkou PRNP.
U familiární formy Creutzfeldtovy a Jacobovy choroby (CJD) byly popsány bodové
mutace různých kodonů (178, 200, 210 a nověji další: E196K, V203I, E211Q).
Některé případy CJD mají vazbu na „chorobu šílených
krav" (BSE). K infekci mohlo dojít konzumací masa z nemocného dobytka nebo
manipulací s nemocnými zvířaty nebo s jejich tkáněmi. Věk pacientů byl od 19 -
41 let; onemocnění mělo progresivní průběh s letálním koncem do 7 až 23 měsíců.
Klinické příznaky na počátku se vyznačovaly výraznými poruchami chování a
ataxií, později nastoupil myoklonus a progresivní demence.