Klasifikaci
peptidů lze
provést podle různých kriterií.
Podle
počtu vázaných aminokyselin se rozlišují
- oligopeptidy – obvykle tvořeny 2 až 10
aminokyselinami (di-, tri-, ... až dekapeptid)
- polypeptidy – obsahují více než 10 aminokyselin,
formální hranici mezi polypeptidy a proteiny (dříve označovanými jako
makropeptidy) je relativní molekulová hmotnost 10000, což mohou být
polypeptidy obsahující přibližně 100 aminokyselina, ale i méně
Podle typu řetězce se peptidy dělí na
- lineární ‑ většina přirozeně se vyskytujících peptidů
- cyklické ‑ např. hormony oxytocin a vazopresin, některá antibiotika
Podle složení se rozeznávají peptidy
- homomerní ‑ obsahují pouze aminokyseliny
- heteromerní (peptoidy) – obsahují i
další sloučeniny; do této skupiny patří nukleopeptidy, lipopeptidy,
glykopeptidy, fosfopeptidy, chromopeptidy a metalopeptidy
Podle
typu vazeb se
peptidy dělí na
- homodetní - obsahují pouze
peptidové vazby
- heterodetní (depsipeptidy) - kromě peptidových vazeb obsahují vazby
disulfidové, thioesterové nebo esterové
Podle vzniku se rozeznávají peptidy
- přirozené -
např. peptidy živočichů, rostlin, mikroorganismů
- syntetické
Podle biologického
účinku lze
peptidy dělit na
- hormony
(ACTH, vazopresin, inzulin,
glukagon,
kalcitonin,
paratyrin,
gastrin,
aj.)
- neurotransmitery
a neuromodulátory (endorfiny, enkefaliny, substance P)
- toxiny
(botulotoxiny, fallotoxiny a amatoxiny muchomůrek, apamin a mellitin
včelího jedu, toxiny plazů aj.)
- antibiotika
(gramicidin, polymyxin, bacitracin aj.)
- organoleptické
peptidy (chuťové látky, např. náhradní sladidlo Aspartam)
- jiné (glutathion
- kofaktor některých enzymů, karnosin a anserin - dipeptidy svalové tkáně,
aj.)
.