Silné elektrolyty
Většina solí a některé
kyseliny, např. chlorovodíková, dusičná, sírová. Vysoké hodnoty molární vodivosti,
které se vzrůstajícím ředěním roztoku jen mírně stoupají.
Slabé elektrolyty
Organické kyseliny (např.
kyselina octová) nebo vodný roztok amoniaku. Tyto látky mají mnohem nižší
hodnoty molární vodivosti při vysokých koncentracích, se vzrůstajícím ředěním
tyto hodnoty výrazně stoupají
Ve smyslu biochemickém jsou
elektrolyty (Na+, K+, Cl-, HNO3-)
látky, které se podílejí na udržování osmotického tlaku, distribuci vody,
udržování pH, regulaci svalových a srdečních funkcí, oxido-redukčních pochodech,
enzymových reakcích jako kofaktory, apod.
recenzoval Dalibor
Novotný