Toxicita chemické látky závisí na její dávce.

Letální dávka - (smrtelná) se odhaduje výpočtem koeficientu LD50, což je výpočet dávky, která způsobí akutní uhynutí 50 % experimentálních zvířat (myší nebo potkanů).

Vztah mezi dávkou a toxickou odpovědí se zpravidla vyjadřuje pomocí DRC (Dose response curve) vyjádřené v logaritmicko - normální distribuci (podobně jako ve farmakologii). Tento vztah je však v toxikologii komplikován tím, že většina toxických látek má mnoho míst nebo mechanismů toxicity a každý z nich má svou vlastní závislost na dávce.

DRC lze vyjádřit jak pro terapeutický účinek (stanovením ED50), tak pro toxický účinek (stanovením TD50).

LD₅₀ dávka, při které umře 50 % intoxikovaných zvířat (letalita)

ED₅₀ dávka, při které se projeví sledovaný efekt u 50 % zvířat (= efektivní dávka)

TD₅₀ dávka, při které se projeví toxicita u 50 % zvířat (= toxická dávka)

Terapeutický index je důležitým parametrem ve vztahu k lékům:

LD₅₀ / ED₅₀ nebo TD₅₀/ ED₅₀

Čím je větší, tím je větší rozpětí bezpečnosti dané látky.

POZOR! Nedává informaci o průběhu dose-response křivky!

Akutní toxicita se obvykle odhaduje výpočtem LD50 (zavedeným v r. 1937 Trevanem), tedy výpočtem dávky, která způsobí akutní uhynutí 50 % experimentálních zvířat (nejčastěji myší nebo potkanů). Akutní LD50 však neodrazí celé spektrum toxicity, neboť některé látky s nízkou hodnotou akutní LD50 mohou mít teratogenní nebo karcinogenní účinek v dávkách nižších, které akutní toxicitu nevyvolávají. Kromě toho stanovení LD50 je ovlivněno řadou experimentálních podmínek. Proto by této hodnotě měl být přikládán jen orientační význam .

Bezpečnost chemické látky (používané např. v terapii) se často vyjadřuje pomocí terapeutického indexu. Pro větší bezpečnost se v toxikologii používá poměr LD 1/ED 99 přičemž LD 1 se vztahuje k nežádoucímu účinku a ED 99 k žádoucímu účinku

Selektivní toxicita spočívá v tom, že chemická látka poškodí jen jeden druh živého materiálu, aniž poškodí jinou formu života. Selektivní toxicita se projevuje mezi různými živočišnými druhy např. v citlivosti vůči pesticidům, v citlivosti vůči karcinogennímu účinku (myši jsou např. rezistentní vůči teratogennímu účinku aflatoxinu B1, potkani nikoliv) a vůči teratogennímu účinku (potkani jsou rezistentní k teratogennímu účinku thalidomidu) a pod.

Tato selektivní toxicita je podmíněna např. odlišnou detoxikační schopností jednotlivých species. Selektivní toxicita se projevuje i mezi živočichy a rostlinami a je v tomto případě podmíněna odlišnou cytologií (např. nepřítomností nervového systému, odlišnou stavbou buněčné stěny apod.)

Literární zdroje:

· Základy toxikologie pro farmaceuty; PharmDr. Marie Vopršalová, CSc., Doc. RNDr. Pavla Žáčková, CSc.; Karolinum 2000

· http://www.biotox.cz/toxikon/toxikologie/index.php

· RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. – prezentace přednášek z předmětu Toxikologie

http://www.natur.cuni.cz/~nesmerak/

Související informace

· Toxikologie, drogy a zneužívané látky

Jaroslava Vávrová