Odborné textyRepetitorium - klinická genetikaRepetitorium - měřící principy

Projevy toxického účinku

JVABE

Projevy toxického účinku

 

Schopnost látky působit otravu, resp.toxický účinek je dána vlastnostmi chemikálie a je vždy závislá na okolnostech (druh organismu, podmínky a mechanismus působení).

Chorobná změna organismu vyvolaná intoxikací je výsledkem interakce organismu s xenobiotikem, které organismu škodí v krátkodobém nebo dlouhodobém čase, organismus (nebo jeho potomstvo) pozměňuje nebo jej ničí.

 

Typy toxických účinků

a)     nespecifický – obvykle výsledek obecného chemického působení xenobiotika (narkotický účinek, poleptání)

b)    specifický – výsledek specifického zásahu do biochemického děje (zásah do citrátového cyklu)

 

  • k vyvolání nespecifického účinku je třeba asi 100x vyšší dávka než k vyvolání účinku specifického
  • místem specifického toxického účinku je receptor

 

Účinek podle místa působení

 

Příklady účinku na funkci orgánu (orgánová toxicita, lokální)

Pulmotoxicita

Azbest, chlór, oxidy dusíku, fosgen …

Dermatotoxita

Tetracyklin, sloučeniny stříbra, hypericin …

Nefrotoxicita

Chloroform, hexachlorbutadien, chlorid rtuťnatý …

Neurotoxicita (CNS)

Sloučeniny olova, rtuti, organofosfáty

Neurotoxicita

Akrylamid, sloučeniny olova, n-hexan

Hepatotoxicita

Sloučeniny berylia, etanol, tetrachlormetan

 

Bezprostřední a opožděná toxicita

U většiny toxických látek nastává reakce ihned po jednom podání. Opožděná toxická reakce nastává s odstupem určitého času (např. karcinogenní účinky mají latenci 20 až 30 let, kupříkladu dietylstilbestrol, organofosfáty s anticholinesterázovou aktivitou působí neurotoxicky až za několik dní po expozici).

 

Lokální a systémová toxicita

  • Lokální toxické účinky se projevují v místě prvního kontaktu toxické látky s biologickým systémem - kůží, GIT, respiračním traktem (např. požití leptavých látek, inhalace dráždivých látek).
  • Systémová toxicita nastává po většině toxických látek. Všechny orgány však nejsou zasaženy stejně silně. Většinou se toxicita projeví na jednom či dvou orgánech, které se pak pokládají za tzv. cílové orgány.
    • Cílovým orgánem systémové toxicity je nejčastěji
      • CNS,
      • krev
      • hematopoietický systém
      • vnitřní orgány.
      • často jsou cílovými orgány sval a kost.
    • Cílovými orgány nemusí být ty orgány, v nichž je nejvyšší koncentrace toxické látky (např. toxicita olova se projevuje na měkkých tkáních a přitom je jeho nejvyšší koncentrace v kosti).

 

Chemická alergie

Podkladem alergické reakce na chemickou látku je imunologicky zprostředkovaná tvorba protilátek po předchozím podání toxické látky (obvykle za 1 až 2 týdny). Alergická reakce se rozvine po opětovném podání i velmi nízké dávky toxické látky (interakci antigen - protilátka) a může se projevit od malých poškození kůže, očí až po anafylaktické reakce.

 

Idiosynkratické reakce

Jedná se o geneticky podmíněné abnormální reakce na chemickou látku (mimořádně vysoká citlivost na vysoké dávky nebo mimořádně nízká citlivost na vysoké dávky). Např. pacienti s atypickou pseudocholinesterázou reagují na standardní dávku sukcinylcholinu několikahodinovou myorelaxací.

 

Interakce chemických látek

Podobně jak je popsáno v obecné farmakologii, může dojít v organismu po více podaných chemických látkách k jejich vzájemné interakci. Z toxikologického hlediska je vhodné se zmínit o potenciaci, kdy jedna látka (např. isopropanol) není toxická, avšak může zvýšit toxicitu jiné látky a to v antagonismu, kterého se v toxikologii využívá především při léčení otrav. Např. podání antikonvulsiv u křečí (antagonismus funkční), podání komplexotvorných látek při otravách těžkými kovy (antagonismus chemický), urychlení eliminace toxické látky z organismu podáním živočišného uhlí, osmotických diuretik, navozením enzymové indukce (antagonismus dispoziční), vytěsnění toxické látky z receptoru např. podání naloxonu při otravě morfinem (antagonismus receptorový)

 

Literární zdroje

·         Základy toxikologie pro farmaceuty; PharmDr. Marie Vopršalová, CSc., Doc. RNDr. Pavla Žáčková, CSc.; Karolinum 2000

·         http://www.biotox.cz/toxikon/toxikologie/index.php

·         RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. – prezentace přednášek z předmětu Toxikologie

·         http://www.natur.cuni.cz/~nesmerak/

 

Související informace

·          Toxikologie, drogy a zneužívané látky

 

Jaroslava Vávrová