Příklad 024: Titrační křivka silné jednosytné kyseliny a silné jednosytné zásady
Bylo-li titrováno 100 ml
0,1mol/l HCl roztokem 0,1 mol/l NaOH. Hodnoty pH v jednotlivých částech
titrační křivky vypočteme:
pH na začátku titrace (bod 1 na obr.)
Roztok obsahuje pouze silnou kyselinu. Molární aktivitní koeficient 0,1mol/l HCl = 0,796
[H+] = cHCl = 0,1;
aH+ = 0,1 . 0,796 = 0,0796;
paH+ = 1,10
pH před bodem ekvivalence (bod 2 na obr.)
Přídavkem odměrného roztoku hydroxidu se postupně zmenšuje koncentrace kyseliny cHB Například po přídavku 10 ml 0,1 mol/l NaOH:
CHB = (V0N0 - VN)/ (V0 + V) = (100 x 0,1 - 10 x 0,1)/ 110 = 0,08
kde V0 a N0 je původní objem a molární koncentrace kyseliny, V a N - objem a molární koncentrace přidaného roztoku hydroxidu. Jestliže při titraci klesne cHB pod hodnotu 5.10-7, počítáme podle vztahu:
[H+] = cHCl/2 + ( c2HCl/4 + KH2O)1/2
pH v bodě ekvivalence (bod 3 na obr.)
V roztoku je obsažena sůl silné kyseliny a silné zásady, roztok má pH
odpovídající vodě (v případě čisté vody pH = 7)
pH za bodem
ekvivalence (bod 4 na obr.)
Po překročení bodu ekvivalence bude titrovaný roztok obsahovat vzniklou sůl
(NaCl) a nadbytečný NaOH. Koncentrace NaOH vypočteme:
VN – V0N0
cOH- =
-------------------
V + V0
Při obráceném postupu, tedy
při titraci silné zásady silnou kyselinou, je výpočet analogický. Titrační
křivka má esovitý tvar sestupného charakteru, jak je uvedeno na obrázku.
Titrační křivky při neutralizaci silné kyseliny silnou zásadou a naopak a použití acidobazických indikátorů.
(rozdělení, teorie acidobazických indikátorů, použití, acidobazické indikátory jednotlivě)
Jaroslava Vávrová
.