Disociace představuje rozštěpení molekuly na dvě nebo více jednodušších částic – radikálů, iontů nebo atomů účinkem energie. Termická disociace nastává za zvýšené teploty vlivem tepelné energie. Elektrolytická disociace je důsledkem rozpouštění elektrolytu v polárním rozpouštědle působením solvatačních sil, které stále udržují kationty a anionty elektrolytu v roztoku oddělené.

Podle velikosti kovalentního podílu na vazbě v tuhém skupenství je elektrolytická disociace buď úplná (silné elektrolyty tvořící prakticky čistě iontové krystaly, např. NaCl, KOH), nebo částečná (slabé elektrolyty. Kdy v roztoku jsou přítomny i nedisociované molekuly, v nichž je kovalentní podíl na vazbě značný, např. CH₃COOH).

U kyselin a zásad je je disociace spojena s výměnou protonu, mírou velikosti disociace je disociační stupeň a disociační konstanta.

Jaroslava Vávrová