Do skleněné baňky jsou zataveny dvě kovové elektrody (ty obsahují mnoho pohybujících se elektronů) a baňka je vyčerpána. K elektrodám je připojen ampérmetr a stejnosměrný zdroj elektrického napěti. Když na katodu nedopadá světlo (fotony), tak obvodem neprochází elektrický proud, protože elektrický obvod není uzavřen. Když ale na katodu dopadne foton, vyrazí z ní elektron a ten je elektrickým polem přitažen ke kladně nabité elektrodě. Svým elektrickým nábojem přispěje ke vzniku elektrického proudu.
![]() |
Elektrony opustí katodu (nastane fotoefekt), až jim foton předá svou energii, s jejíž pomocí jsou teprve schopny překonat okraj myšlené nádoby (kovu), v níž jsou uzavřeny. (Můžeme si to představit tak, že jsou tam uzavřeny jako voda v hrnci. Voda z hrnce taky nevyteče, protože sama nepřekoná okraj hrnce. Když do vody vhodíme dosti rychle míček, tak voda vyšplouchne. Podobně je to s elektrony. Ty také vyletí až tehdy, až jim foton předá svou energii, s jejíž pomocí jsou teprve schopny překonat okraj myšlené nádoby).