Pro praxi má pro odraz světla význam veličina zvaná odrazivost. Odrazivost rozhraní R je dána vztahem:
R = tok energie odražené / tok energie dopadající
Odrazivost závisí na úhlu dopadu α1 a na orientaci vektoru elektrické intenzity E vzhledem k rozhraní. Odrazivost je veličina bezrozměrná, jak plyne z definice, v praxi se však často udává v %.
Propustnost rozhraní
Analogicky, jako odrazivost, je definována veličina propustnost T. Vzorec pro propustnost však už snadno dostaneme ze zákona zachování energie:

Jedná se o energie např. za 1 sekundu. Když tuto rovnici dělíme energií dopadající, dostaneme:
1 = R + T
Vzorce pro odrazivost a propustnost platí dostatečně přesně, jen když paprsek dopadá na rozhraní téměř kolmo, kdy je úhel dopadu přibližně jednotky stupňů. Při větších úhlech odrazivost roste a tím propustnost klesá.
Např. pro rozhraní sklo - vzduch (index lomu skla n = 1,5) je odrazivost R = 0,04, tj. 4% a propustnost T = 0,96, tj. 96%.
Propustnost skleněné desky

Musíme vzít v úvahu, že světlo se odráží na obou rozhraních a do odražené i
prošlé energie přispívá více paprsků, jak plyne z obrázku.
Ze vzorců plyne, že odrazivost a propustnost horního i dolního rozhraní jsou stejné.
R1 = 1*R
R2 = 1*T*R*T
R3 = 1*T*R*R*R*T
T1 = 1*T*T
T2 = 1*T*R*R*T
T3 = 1*T*R*R*R*R*T