Optická vlákna
Princip světlovodu: Optický kabel je založen na skutečnosti, že světlo z něho nemůže utéci ven, protože jeho paprsky dopadají na jeho stěny od nichč se úplně odrážejí. Paprsky na stěny dopadají pod větším úhlem než je úhel mezní pro sklo a vzduch, a proto se totálně odrážejí. To znamená, že ponořením kabelu do vody by světlo přestalo procházet, mezní úhel pro rozhraní sklo - voda je větší.
n(vzduch) = 1; n(voda) = 1,33; n(sklo) = 1,54. Tedy pro sklo - vzduch:
sin (αm) =1/1,54 a αm = 40,5º pro sklo - voda: sin (αm) =1,331/1,54 a αm = 59,7º.
Světlo by i skleněným vláknem ponořeným ve vodě mohlo procházet, ale vlákna by se nesměla prudce ohýbat. V takových ohybech by pak paprsek mohl opustit vlákno.
Optická vlákna jsou tenčí než lidský vlas (průměr v µm). Taková vlákna se při ohybu nelámou, protože jejich deformace na povrchu je velice malá. Optická vlákna jsou důležitou součástí např. pro Internet, kde je jejich činnost založena na principu přenosu nul a jedniček: svítí - nesvítí.
Další využití jsou zaměřeny zejména aplikace v medicínských technologiích:
- osvětlování nepřístupných míst svazkem optických vláken,
- přenos obrazu z nepřístupných míst.
|
|
|
|
|
|
Na čelo svazku se promítne obraz a tím do každého vlákna vstoupí paprsek různé barvy a intenzity. Tak se obraz přenese z jednoho konce svazku na druhý.
Jaroslava Vávrová
.