Klasifikace otrav

Otravy se dělí podle vzniku a průběhu na otravy akutní a chronické.

Akutní otravy se projevují ve velmi krátkých časových intervalech po jednorázovém nebo opakovaném podání relativně vyšších dávek toxické látky. U vysoce toxických látek dochází k akutní toxicitě s letálním následkem již po jedné velmi malé dávce, nástup příznaků je náhlý, bouřlivý a s možností kritických následků. Dochází k nim např. při sebevraždách nebo při používání chemikálií v zaměstnání i v domácnosti (pesticidy, hnojiva).

Chronické otravy vznikají po opakovaném podávání menších dávek toxické látky. Dochází k nim na základě kumulace toxické látky nebo jejího metabolitu v organismu, nebo sumací toxických účinků více látek. Klinické příznaky se rozvíjejí pomalu.

Mezi chronické otravy patří např. chronické poškození získané při práci s olovem, rtutí nebo manganem. v úvahu připadá také chronická otrava stopovými prvky, které stále více pronikají do životního prostředí. Kontakt člověka s těmito látkami je proto nutné redukovat a dodržovat dávky nebo koncentrace, které jsou přípustné z bezpečnostního hlediska.

Navození otrav

Může být úmyslné nebo neúmyslné.

Za úmyslné způsobení otravy lze pokládat vražedný nebo sebevražedný úmysl, použití chemických zbraní ve válce, nedobrovolné požití drog a afrodisiak.
K neúmyslným otravám může docházet v průmyslu, v zemědělství, při předávkování nebo nevhodné kombinaci léků, používání některých kosmetických přípravků, požití zkažených potravin, kontaktu s prudce jedovatými rostlinami, kousnutí zvířaty nebo hmyzem, havarijních stavech technického zařízení (CO, kyanovodík, svítiplyn), při toxikomanii.

V podmínkách ČR je v posledních letech častou příčinou otrav alkohol, a to jak samotný, tak v kombinaci s léky. Nejméně častou příčinou je otrava hadími jedy.

U dětí dochází k otravám převážně ve věku 18 až 36 měsíců a to v 90 % případů náhodným požitím léků. U dětí nad 10 let přichází v úvahu otrava alkoholem, nikotinem a drogami.

Aby mohla být zahájena správná terapie otrav, je nezbytně nutné urychleně zjistit příčinu otrav:

Důkazem toxické látky v biologickém materiálu (žaludečním obsahu, krvi, moči, potu, stěrech pokožky, tkáních)

K identifikaci toxické látky napomáhá nalezení jejího zbytku v blízkosti postiženého, pokud jde o lék, který se nenachází v originálním obalu, přispěje k jeho identifikaci i jeho morfologický vzhled (barva, tvar, velikost tablety)

Pomocí klinického obrazu

Literární zdroje

· Základy toxikologie pro farmaceuty; PharmDr. Marie Vopršalová, CSc., Doc. RNDr. Pavla Žáčková, CSc.; Karolinum 2000

· http://www.biotox.cz/toxikon/toxikologie/index.php

· RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. – prezentace přednášek z předmětu Toxikologie

· http://www.natur.cuni.cz/~nesmerak/

Související informace

· Toxikologie, drogy a zneužívané látky

Jaroslava Vávrová

Toxikologie: klasifikace otrav