Dechový test s perorálním podáním xylózy existuje jako H2-xylózový test, s podáním značené xylózy jako 14C-xylózový nebo 13C-xylózový test. Xylóza je dále metabolizována bakteriemi v tenkém a tlustém střevu a tak pokles vstřebávání, stanovený především klasickým tolerančním testem je diagnosticky signifikantní pro malabsorpci, zatímco zvýšený metabolismus xylózy je stanovitelný při bakteriálním přerůstání v tenkém střevu. Indikací dechového testu s xylózou je proto hlavně dg. bakteriálního přerůstání, syndrom slepé kličky apod. Dávka podané xylózy se liší od 10 mg do 10 g (podle uspořádání testu).
D-xylóza je 5-uhlíkový monosacharid (pentóza), který je asi ze 60 % pasivně absorpován v proximální části tenkého střeva (duodenojejunální) a z cirkulace je eliminován ledvinami. Clearance cca 87 % je dána tubulární resorpcí D-xylózy.
V klasickém zátěžovém testu s D-xylózou je podáno perorálně 5-25 g D-xylózy a laboratorně je stanovena hladinu v séru a v moči, nalačno a za 5 hodin po podání zátěže (pro stanovení odpadu močí je prováděn 5 hodinový sběr moče).
Provedení testu v naší laboratoři je následující: pacient nalačno odebere vzorek vydechovaného vzduchu, vypije roztok 200 ml se 100 mg 13C-xylózy a v následujících 6 hodinách je odebrán každých 60 minut jeden vzorek vydechovaného vzduchu. Hodnocení je kinetické, hodnotíme maximum dosaženého poměru 13CO2 : 12CO2, časový posun maxima, a celkové množství metabolizované 13C-xylózy tzv. kumulativním výdejem za 6 hodin.
Literatura
Stotzer PO. - Digestion 2000, Medline - link
Dellert SF. - J Pediatr Gastroenterol Nutr 1997, Medline - link
Lewis SJ. - Dig Dis Sci 1997, Medline - link
Chang CS. - Eur J Nucl Med 1995, Medline - link
Další informace:
Petr Kocna
.