Nepřímé funkční testy jsou založeny na principu, kdy perorálně je podán chromogenní (nebo fluorogenní) substrát, který je štěpen pankreatickými enzymy (chymotrypsinem, lipázou). NBT-PABA test (Bentiromid, Roche; není již vyráběn) obsahoval substrát N-benzoyl-L-tyrosyl-4-aminobenzoovou kyselinu (Bz-Tyr-PAB), u nás byl vyráběn ALTAB test (Spofa-Gnost Pankenzan, Léčiva) se susbtrátem N-acetyl-L-tyrosyl-4-aminobenzoovou kyselinou (Ac-Tyr-PAB), který poskytoval lepší diskriminaci mezi souborem nemocných s insuficiencí pankreatu a kontrolním souborem. Fluorogenní variantou je preparát Pankreolauryl (substrátem je fluorescein-di-laurylester). Koncentrace chromogenu (fluorogenu) vyloučeného močí, resp. jeho koncentrace v séru je mírou aktivity enzymu v duodenu. Mezi nepřímé testy patří i stanovení chymotrypsinu nebo elastázy-1 ve stolici. V poslední době se objevují další nové funkční testy - dechové testy, kdy perorálně podaný substrát je značen izotopem uhlíku 13C (starší testy izotopem 14C). Mírou aktivity pankreatických enzymů je koncentrace 13C (nebo 14C) ve vydechovaném vzduchu.

Provedení PABA testu. Pacient přichází nalačno a je odebrán vzorek séra a moče. Následuje podání substrátu (Ac-Tyr-PAB ve 4 tabletách) a stimulační pokrm (modifikace Lundhovy snídaně - hydrolyzát kaseinu s olivovým olejem). Po dobu 6 hodinového sběru moče pacienta saturujeme tekutinami (minimálně 3x250 ml čaje). Po 3 hodinách se odebere další vzorek krve, po 6 hodinách poslední porce moče, změří se celkový objem moče za 6 hodin a pro analýzu se vezme vzorek cca 10ml moče. Laboratorní zpracování zahrnuje změření objemu moče za 6 hodin a stanovení koncentrace HPAB ve vzorcích séra a moče po hydrolýze. HPAB se stanovuje diazotační reakcí podle Bratton-Marshala s fotometrickým měřením.

Klinický
význam. Nepřímé funkční testy mají význam jako screeningové testy k
průkazu pankreatické insuficience, diferenciální diagnostice malabsorpčního syndromu a chronické pankreatitídy. Normální
hodnoty výdeje močí za 6 hodin > 30.7% podaného množství pankreatickou
nedostatečnost vylučují. Pomocnou hodnotou je hladina v séru ve 3.hodině testu
s hranicí normálních hodnot > 25 µmol/l. Pankreatickou insuficienci lze
vyloučit i při sníženém výdeji močí za 6 hodin tj. < 30.7% je-li prokázána
normální hladina v séru. PABA test (ALTAB-test) se také s výhodou používá pro
stanovení účinnosti pankreatické substituce enzymovými preparáty (např.
Pankreolan, Panzynorm, Panpur, Kreon aj.). Při interpretaci výsledků PABA testu
je nutno zvažovat komplexně možnosti falešně snížených hodnot v důsledku
porušené funkce dalších orgánů, které se na výsledku testu uplatňují. Falešně
pozitivní výsledeky jsme prokazovali při podání tablet s nižším obsahem
substrátu (např. v důsledku přítomnosti racemátu tj. D,L-formy tyrosinu).
Vzhledem k obtížím při interpretaci výsledků PABA-testu a relativně vysokému
počtu falešně pozitivních výsledků již byla popsána celá řada modifikací. Jedná
se především o stanovení tzv. PABA-indexu, stanovení PABA spolu s dalším
markerem např. PAS nebo radioizotopu 14C ze
značeného substrátu.
Moderní variantou "PABA" testu je dechový test se stabilním izotopem 13C ve
značeném dipeptidu - benzoyl-L-tyrosyl-[1-(13)C]alanine (Bz-Tyr-Ala), který je
štěpen podobně jako substrát Bz-Tyr-PAB v PABA testu.

Literatura
Ishii
Y. - Transl Res. 2007, Medline -
link ![]()
Elphick DA. - Pancreatology. 2005, Medline -
link ![]()
Siegmund E. - Z Gastroenterol 2004, Medline -
link ![]()
Sonwalkar SA. - Aliment Pharmacol Ther 2003, Medline -
link ![]()
Takeda M. - Rinsho Byori 2002, Medline -
link ![]()
Egesel T. - Pancreas 2002, Medline -
link ![]()
Boeck WG. - Curr Gastroenterol Rep 2001, Medline -
link ![]()
Goldberg DM. - Clin Chim Acta 2000, Medline -
link ![]()
Leodolter A. - Eur J Gastroenterol Hepatol 2000, Medline -
link ![]()
Kataoka K. - Digestion 1999, Medline -
link ![]()
Dominguez-Munoz JE. - Clin Chem 1998, Medline -
link ![]()
Kitagawa M. - Pancreas 1997, Medline -
link ![]()
Další informace:
Laboratorní metody v gastroenterologii
Petr Kocna
.