Průkaz makroamylázového komplexu v séru
Makroamyláza a je příčinou 8-12% případů hypermylázemie (zvýšené hodnoty celkové sérové hladiny a-amylázy). Příčinou je makrokomplex enzymu s vysokomolekulárními proteiny séra, především s imunoglobulíny IgA a IgG. Obdobný makrokomplex tvoří i další enzymy a to např. i pankreatická lipáza. Makroformu a-amylázy lze stanovit gelovou filtrací, elektroforeticky, precipitací s PEG nebo ELISA technikou. Kvantitativní stanovení poměru makroformy enzymu je nejpřesnější s použitím gelové chromatografie na Sephadexu G-100. Separace probíhá v chlazeném boxu při 10°C na koloně 9 x 150mm při průtoku 3 ml/hod 5 hodin. Aktivita a-amylázy je v jednotlivých frakcích stanovena enzymaticky standardním postupem s pNP blokovaným maltoheptaosidem a výsledkem je poměr obou forem enzymu.
Důležitým aspektem pro průkaz makroamylázového komplexu je nestabilita komplexu s immunoglobuliny. Při zmražení a rozmražení séra dochází k disociaci komplexů, makroamylázu je proto nutné prokazovat v čerstvě odebraném vzorku séra.
Referenční hodnoty: Makroforma enzymu není za fyziologických podmínek přítomna. Výsledek testu je udáván v procentuálním poměru makroformy amylázy vypočtené z aktivit jednotlivých frakcí. Pozitivní výsledek, průkaz komplexu, je tedy hodnota > 0.
Další informace
Laboratorní metody v gastroenterologii
Literatura
Bermejo JF. - Scand J
Gastroenterol 2003, Medline -
link 
Lawson GJ. - Ann Clin Biochem 2001, Medline -
link
Ventrucci M. - Ital J Gastroenterol Hepatol 1999, Medline -
link
Cutolo M. - Br J Rheumatol 1995, Medline -
link
Hortin GL. - Clin Chem 1994, Medline -
link
Petr Kocna