POCT (point-of-care testing) je provádění měření a testů in vitro v místě péče o pacienta. Je založeno na pokroku ve vědě a technologii dovolující jednoduché a při tom dostatečně správné a přesné měření. Současnou integrací měření, monitorování a fyziologických pozorování v místě péče o nemocného POCT umožňuje maximální optimalizaci diagnostického procesu.
Další používané definice:
POCT = provádění měření a testů in vitro v místě péče o pacienta technikou se snadným ovládáním; měření a testy provádějí pracovníci bez specializovaného laboratorního vzdělání na klinických jednotkách jako součást péče o pacienta (Müller-Plathe, 1999).
POCT = provádění testů mimo prostředí centrální laboratoře, obecně poblíž nebo v místě péče o pacienta (Point-of-care in vitro diagnostic (IVD) testing. CLSI Document AST02-A, 1999)
V počátcích laboratorních testů byly tyto prováděny přímo u pacienta a byly spojovány s informacemi o současných symptomech pacienta a s jeho anamnézou. S technickým pokrokem a vývojem sofistikovaných analytických systémů se laboratorní testy přesunuly od pacienta do laboratoří. Tam jsou vzorky dopravovány a provedeny všechny požadované testy. Tento postup rozdělil v čase pacienta, vzorek, lékaře, výsledky a rozhodovací proces. To vedlo k problémům s transportem a zvýšení doby odezvy (turnaround time, TAT) z minut na hodiny. Minimalizace systémů v dalším období vedla zpět k vyšetření u pacienta s cílem minimalizovat TAT. V budoucnu bude existovat řada testů s potřebně krátkým časem odezvy v režimu POCT.
Guidelines from Expert Panels
Zavádění POCT představuje strategicky řízený proces zaměřený na efektivní využívání POCT v celkovém systému zdravotní péče o pacienta. V závislosti na místě určeném pro zavádění POCT jsou definovány druhy POCT, vybrány analytické techniky a měřené analyty.
Tento typ laboratorního vyšetření se uplatní v následujících situacích:
Technicky jde o následující možnosti umístění
Zavedení a používání POCT je nutno volit a hodnotit podle dvou aspektů:
1) klinické aspekty zvažují
2) analytické aspekty zvažují
Hlavní důvody pro zavádění POCT:
- definici kritických mezí a jejich zveřejnění,
- verifikaci kritických výsledků (další vzorek, opakovaná analýza, měření v centrální laboratoři),
- určení základních terapeutických reakcí na kritické výsledky,
- určení způsobu sdělování a jeho evidence (kým, komu, jak a kdy bylo sděleno).
Výhody:
Nevýhody
Literatura
Bourlier K.: The Hitchhiker´s Guide to Point-of-Care Testing, AACC Press, 1998
Burtis A. C., Ashwood E. R., Bruns D. E.: Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics, Elsevier Saunders, 2006, p 299-319
Kaplan L. A., Pesce A. J., Kazmierczak S. C.: Clinical Chemistry; Theory, Analysis, Correlation, Mosby, 2003, p 303-319
Kost G. J.: Principles and Practice of Point-of-Care Testing, Lippincot/Williams and Wilkins, 2002
Kost G. J.: Preventing medical errors in point-of-care testing, Arch. Patol. Lab. Med. 125:1307-1315, 2001
Lewandrowski K.: Clinical Chemistry; Laboratory management and Clinical Correlations, Lippincott/Williams and Wilkins, 2002, p. 175-194
Nichols J. H.: Point-of Care Testing, Performance Improvement and Evidence-Based Outcomes, Marce Dekker Inc, 2003
Price Ch. P., St John A., Hicks J. M.: Point-of Care Testing, AACC Press, 2004
Price Ch. P., St John A.: Point-of-Care Testing for Managers and Policymakers: From Rapid Testing to Better Outcomes, AACC Press, 2006
Další informace
Techniky a analytické systémy používané POCT
Analyty stanovované v režimu POCT
Normy, předpisy v POCT, důležité odkazy
Luděk Šprongl