Hesla a pojmyHESLAHesla - *

Deficity molybdenového kofaktoru

LUAFC

Deficit molybdenového kofaktoru je skupina dědičných poruch metabolismu sirných aminokyselin způsobených klinicky totožnými defekty v syntéze molybdenového kofaktoru.

 

Synonyma: Molybdenum cofactor deficiency, type A (MOCS1), typ B (MOCS2) a typ C (deficit gefyrinu)

McKusick (OMIM): MOCS1 (252150, 603707), MOCS2 (603708) a MOCS3 (gen GEPH, OMIM 603930)

Chromozomální lokalizace: 14q24, 6p21.3, 5q11

Primární defekt enzymů: MOCS1 (2 genové produkty), MOCS2 (molybdopterin syntáza, 2 genové produkty), MOCS3 (gefyrin)

Sekundární defekt enzymů v důsledku snížené koncentrace molybdenového kofaktoru: EC 1.8.3.1 (sulfidoxidáza), EC 1.2.3.1 (aldehydoxidáza), EC 1.1.1.204 (xantindehydrogenáza)

Výskyt: popsáno nejméně 50 pacientů, v ČR nebylo onemocnění dosud diagnostikováno

Toto onemocnění je způsobené defektem enzymů v několika krocích syntézy molybdenového kofaktoru, nezbytného pro činnost 3 výše uvedených oxidáz.

 

Klinický obraz: Klasicky se jedná o onemocnění novorozeneckého a kojeneckého věku, i když jsou v 10% popisováni i pacienti s pozdním nástupem nemoci. Mezi základní známky patří těžce zvladatelná epilepsie brzy po porodu, postižení bílé hmoty s tonusovými poruchami a později psychomotorická retardace. Kombinace těchto poměrně nespecifických neurologických nálezů s dislokací očních čoček a xantinovou urolitiázou by však již měla vést k podezření na tuto nemoc.

 

V běžných laboratorních vyšetřeních je nápadná výrazná hypourikémie a snížená koncentrace celkového homocysteinu v plazmě. Speciální vyšetření ukazují metabolity typické pro deficit sulfitoxidasy (zvýšené vylučování S-sulfocysteinu, taurinu, sulfitů a thiosulfátů v moči společně se sníženým vylučováním sulfátu) a pro deficit xantinoxidázy (snížená koncentrace kyseliny močové a hypoxantinu a zvýšená koncentrace xantinu v moči).

 

Léčba: dosud málo účinná, pro léčbu epilepsie se doporučuje vigabatrin, v experimentální fázi je syntéza molybdenového kofaktoru biotechnologickými přístupy.

 

Literatura

Physician’s Guide to the Laboratory Diagnosis of Metabolic Diseases. 2nd Edition. Eds. N. Blau, M. Duran, M. E. Blaskovics, K.M. Gibson. Springer Verlag, Berlin Heidelberg, 2003. ISBN 3-540-42542-x.

 

The Metabolic and Molecular Bases of Inherited Disease, 8th Edition by Charles R. Scriver, Artur L. Beaudet, William S. Sly and David Valle, Mc Graw-Hill Companies, USA 2001. ISBN 0-07-116336-0

 

OMIM

 

Další informace

·          ENC: Dědičné poruchy metabolismu

·          Poruchy metabolismu sirných AMK

 

Viktor Kožich