Kardiomyocyt je svalová buňka myokardu, má válcovitý tvar o přibližném průměru 10-20 nm a délce 50-100 nm. Jednotlivé kardiomyocyty jsou vzájemně spojeny v tzv. interkalárních discích a tvoří funkční, ne však morfologické syncytium.

V cytosolu kardiomyocytu, paralelně s jeho dlouhou osou, probíhají svazky myofibril, které se vzájemně větví a anastomozují a obsahují vysoké koncetrace vápníkových a hořčíkových iontů. Na jejich povrchu je nesouvislé trubicovité sarkoplasmatické retikulum, mezi fibrily proniká analogický sarkotubulární systém. Transversálními Z-liniemi (z německého Zwischenscheibe) jsou myofibrily rozděleny na kratší, periodicky se opakující úseky, tzv. sarkomery .

V Z-liniích sarkomer jsou svým jedním koncem zakotvena tenká myofilamenta, která hexagonálně mezi sebou obklopují v cytosolu myofibril volně uložena tlustá myofilamenta. Nejmenší funkční jednotku tenkého myofilamenta tvoří sedm helikoidně se stáčejících monomérů aktinu. Na jejich povrchu je uložena molekula tropomyosinu, tvořena dvěma indentickými polypeptidovými řetězci, které se rovněž kolem sebe helikoidně obtáčejí. Zhruba ve vzdálenostech 40 nm je na tropomyosin vázán vždy jeden troponinový komplex, složený z troponinu C, I a T.

Tlustá myofilamenta jsou složena z heteropolymérů myosinu: jeho dva identické těžké řetězce (myosin heavy chains, MHC) se kolem sebe helikoidně obtáčejí, ale jejich N-terminální konce vytvářejí s dvěma typy lehkých myosinových řetězců (myosin light chains 1 a 2, MLC 1 a 2) ovoidní útvary (heads, hlavy), které svírají s dlouhou osou myosinu úhel 90°. Na jejich povrchu je vazebné místo pro aktin.

Troponiny se významně podílejí na regulaci svalové kontrakce a relaxace tím, že cTnI v nepřítomnosti iontů vápníku překrývá na povrchu aktinu vazebné místo pro myosin a tím i nepřímo inhibuje aktin-myosinovou ATPázu na povrchu myosinových hlav, která je aktivována právě kontaktem s aktinem.

Další informace

Biochemické markery poškození myokardu

Miroslav Engliš