Troponiny (cTn) při kardiochirurgických revaskularizačních operacích (on-pump CABG, off-pump CABG, tzv. minimálně invazivní operace) - kardiochirurgická operace je téměř vždy spojena s poškozením myokardu. Dochází k němu již při manipulaci se srdcem – zvláště při operacích na tepajícím srdci – při uvolňování tepen z myokardu, zakládání upevňovacích (fixačních) stehů pro napojení kanyl, při zakládání aortální svorky, vlivem ischémie při kardioplegické zástavě srdce, balónkové okluzi, při napojování anastomóz aj. Rozsah těchto vlivů je největší při CABG s kardiopulmonálním bypasem (CPG), menší při operacích typu off-pump, relativně malý při tzv. minimálně invazivních operacích bez sternotomie .
K vzestupu koncentrací cTn dochází již při ukončení operace nebo krátce (2-6 hod.) později, vzestup kulminuje obvykle v časovém rozmezí 18-48 hod., tím později, resp. déle, čím větší bylo peroperační poškození myokardu , s poklesem během 3-6 dnů; CABG dosahuje často hodnot obvyklých při STE akutním infarktu myokardu.
V praxi při pooperační symptomatologii akutní ischémie myokardu, resp. při jí odpovídajících změnách v EKG, je obvykle prováděna angiografie a případný urgentní revaskularizační zásah; v těchto situacích může být hodnocení změn cTn obtížné a jejich význam pro diagnózu příčin akutní koronární ischémie nejistý.
Na druhé straně má stanovení cTn u kardiochirurgických revaskularizačních operací nesporný význam pro odhad rizika nepříznivých kardiovaskulárních komplikací, resp. mortality v krátkodobém časovém rozmezí, tj. již v průběhu pooperační hospitalizace, tak i v déledobém časovém odstupu jednoho až dvou let. Pro stratifikaci kardiovaskulárního rizika po operaci má význam již hodnota cTn před zahájením operace nebo rozsah vzestupu cTn před operací a ihned po jejím ukončení, více než desetinásobné zvýšení je prognosticky nepříznivé ; v obou případech jsou změny cTn samostatné, nezávislé prediktory následného kardiovaskulárního rizika.
Změny cTn v pooperačním průběhu kardiochirurgických revaskularizačních operací mohou přispívat k diagnóze perioperačního AIM; důvodné podezření – zvláště při současné klinické symptomatologii – má vyvolat přetrvání vysokých hodnot cTn v třetím a dalších dnech po operaci, resp. nový vzestup koncentrací cTn v pooperačním průběhu.
Při každé kardiochirurgické revaskularizační operaci by mělo být stanoveno cTn před operací, po jejím ukončení, v prvních 2-3 dnech po operaci v 6-12 hodinových intervalech, při symptomatologii akutní koronární ischémie, resp. změnách EKG, v kratších 3 hodinových intervalech.
Další informace
Biochemické markery poškození myokardu
Miroslav Engliš
.