Stanovení antinukleosomálních protilátek

Stanovení protilátek proti nukleosomům

 

Nukleosomy jsou vysoce organizované funkční podjednotky chromozomů skládající se z histonů (H1, H2A, H2B, H3 a H4) a definovaného úseku DNA (146 pb). Histonové jádro je složené z histonů H2A, H2B, H3 a H4 a je obklopeno dvěma závity ds DNA. Nukleosomy jsou propojené do řady spojovací DNA, která je asociovaná s histonem H1.

Protilátky proti nukleosomům jsou detekovány v sérech pacientů se systémovým lupusem erymatodes (SLE). Vzhledem k tomu, že u 18% pacientů se SLE lze prokázat pouze protilátky proti nukleosomům a ne proti dsDNA, kombinací průkazu obou typů  protilátek lze zvýšit procento záchytu pacientů se SLE diagnózou (Shoenfeld Y. et al, 2008). Protilátky proti nukleosomům se také vyskytují u luposní nefritidy, kde anti-nukleosomální komplexy vytvářejí deposity v glomerulární bazální membráně. Pro tuto diagnózu jsou anti-nukleosomální protilátky mnohem specifičtější než protilátky proti dsDNA. Navíc tvorba těchto autoprotilátek předchází tvorbu anti-dsDNA protilátek i autoprotilátek proti histonům a jejich koncentrace velmi dobře koreluje s aktivitou onemocnění (Simón, J.A. et al,2003). Anti-nukleosomální protilátky se vyšetřují ELISA testem. Při použití souprav, kde je použitý vysoce purifikovaný antigen, se téměř odstranila reaktivita sér pacientů se sklerodermií, Sjögrenovým syndromem a polymyozitidou, kterou vykazovaly starší ELISA soupravy.

 

Literatura

• Shoenfeld Y. et al. Diagnostic Criteria in Autoimmune Diseasas.Humana Press, a part of Springer Science + Bussiness Media, LLC 2008.
• Simón JA et al Anti-nucleosome antibodies in patients with systemic lupus erythematosus of recent onset. Potential utility as a diagnostic tool and disease activity marker: Rheumatology 2003, 43: 220-224.

 

Další informace

Principy analytických postupů

 

 

Marcela Jarešová, 2011-01-03