Stanovení protilátek
proti Langerhansovým ostrůvkům
Protilátky proti
Langerhansovým ostrůvkům (ICA) reagují
s množstvím cytoplasmatických antigenů a s membránovými antigeny ostrůvků jak v
α-buňkách produkujících glukagon, tak i v β-buňkách produkujících
insulin a somatostatin (Bradwell et al, 2008).
Autoprotilátky jsou asociované s diabetem melitus 1.typu závislém na
insulinu (IDDM), u latentního autoimunitního diabetu dospělých (LADA) a u
blízkých příbuzných pacientů s diabetem.
Autoprotilátky namířené proti β-buňkám jsou prokazatelné pouze před
vypuknutím onemocnění (charakteristické jsou vysoké titry protilátek) nebo na
jeho samotném počátku, po zničení β-buněk již organismus tyto
autoprotilátky netvoří, protože cílový antigen vymizel. Kromě ICA se pro
diagnostiku IDDM používá také vyšetření autoprotilátek GAD (dekarboxyláza kyseliny glutamové) a IA2
( transmembránový protein tyrozinfosfatázy).
Opičí pankreas -
pozitivní Langerhansovy ostrůvky (pozitivní α i β buňky) - nepřímá
imunofluorescence
Literatura
- Bradwell,
A.R. et al. Atlas of Tissue Autoantibodies. The Binding Site Ltd,
Birmingham 2008.
Další informace
Marcela Jarešová, 2011-01-03
Foto
Marcela Jarešová