Stanovení
protilátek proti endoteliálním buňkám
Autoprotilátky
proti endoteliálním buňkám (AECA) jsou namířené proti různým povrchovým
antigenům endoteliálních buněk, ke kterým se vážou přes F(ab)2 fragmenty
imunoglobulinů (Praprotnik S, Blank M, Meroni PL, Rozman B, Eldor A, Schoenfeld
Y, 2001). Nacházíme je u širokého spektra vaskulárních zánětlivých onemocnění,
jako jsou Wegenerova granulomatóza, mikroskopická polyangiitida, Kawasakiho
syndrom) a u revmatologidkých
onemocnění. Vysoké titry těchto autoprotilátek se objevují např. u Wegenerovy granulomatózy a u
systémového lupusu erytematodes (Cruz DP et al, 1991). AECA jsou nacházeny také
u progresivní systémové sklerózy (Renaudineau Y, 1999), antifosfolipidového
syndromu, u diabetu melites 1.typu, Crohnovy choroby a ulcerativní kolitidy.
Současně mohou být detekovány u pacientů po transplantaci srdce, kde indikují
vzrůstající riziko orgánové rejekce. Hladina protilátek koreluje s aktivitou
onemocnění. AECA nejsou detekovány u všech vaskulárních zánětů, např. u
kryoglobulinémie nebo u aterosklerózy nebyly prokázány (Schoenfeld Y, Gershwin
ME, Meroni PL, 2007).
Laboratorní diagnostika se provádí pomocí nepřímé imunofluorescence, kdy
substrátem jsou endoteliální buňky vykultivované z lidské pupečníkové cévy (Human Umbilical Vein Endothelial
Cells, HUVEC) nebo
ELISA testem.

Protilátky proti
endoteliálním buňkám, substrát HUVEC - nepřímá imunofluorescence
Literatura
Další informace
Marcela Jarešová, 2011-01-03
Foto Marcela Jarešová