Stanovení viru
Epstein-Barrové (EBV)
Epstein-Barrové
virus (EBV) označovaný také jako Human herpesvirus 4 (HHV-4) patří mezi
herpetické viry (stejně jako Herpes simplex virus 1 a 2 a Cytomegalovirus) do třídy
Herpesviridae. Jedná se o obalený sférický DNA virus. Po nákaze, která často
proběhne již v dětském věku, zůstává v organismu v latentní formě po celý
život. K jeho reaktivaci může dojít v důsledku jiného onemocnění nebo stresu.
Virus se přenáší kapénkovou cestou, slinami („nemoc z líbání“), pohlavním
stykem, krví a transplantací. Infekce virem probíhá většinou bezpříznakově nebo
jako mírné nachlazení, jindy onemocnění připomíná anginu s horečkami a
zvětšenými mandlemi. V adolescentním věku se
může EBV infekce projevit jako infekční mononukleóza charakterizovaná
přítomností heterofilních protilátek – nespecifických polyvalentních protilátek
vznikajících v důsledku polyklonální aktivace B-lymfocytů (Ambrožová, 2005,
Roubalová,2010 ). EBV může také být prvotní příčinou vzniku řady autoimunitních
onemocnění jako je systémový lupus erytematodes, revmatoidní artritida,
mnohočetná skleróza, Sjögrenův syndrom, jindy zase může být příčinou
lymfoproliferativních onemocnění (Burkittův lymfom, nasofaryngeální karcinom).
EBV je oportunním patogenem který je nebezpečný pro imunosuprimované pacienty.
Laboratorní průkaz
EBV infekce je:
•
Přímý:
a)
kultivace
na tkáňových kulturách, je málo citlivá, prakticky se nepoužívá
b)
PCR -
používá se jen ve vážných případech
•
Nepřímý:
průkaz protilátek: IF, ELISA testem, luminometrií
Obvykle se
vyšetřují protilátky: VCA IgM, VCA IgG, EA IgG, EBNA IgG. Z výsledku lze
usoudit, zda se jedná o primoinfekci, reaktivaci, minulou infekci či zda je
pacient séronegativní (Roubalová K., 2010).
Laboratorní
výsledky je nutné posuzovat vždy v kontextu s klinickými projevy.
Literatura
Ambrožová
H.:Infekční mononukleóza. Pediatrie pro praxi. 2005;5:244-246.
Roubalová K.:
Laboratorní diagnostika herpetických virů. Medicína pro praxi. 2010; (5):241-244.
Další informace
Marcela
Jarešová, 2012-01-02