Stanovení
protilátek proti β2-glykoproteinu (β2-GPI)
Protilátky proti
β2-glykoproteinu (β2-GPI) – jsou protilátky, které jsou namířené proi
hlavnímu vazebnému proteinu negativně nabitých fosfolipidů, který je přírodním inhibitorem
koagulace (Bradwell et al, 2008). Protilátky proti β2-GPI se vyskytují u
pacientů s anti-fosfolipidovým syndromem (APS), který je charakterizován
žilními trombózami, opakovanými potraty, trombocytopenií, také jsou detekovány
u systémového lupusu erytematodes (SLE). Lépe korelují s diagnózou APS než
protilátky proti kardiolipinu a jejich titr koreluje se symptomy APS. Kromě
těchto protilátek namířených proti nativnímu β2-GPI, mohou být u
antifosfolipidového syndromu také protilátky namířené proti konformovanému
epitopu β2-GPI, který vznikne až po jeho vazbě na kardiolipin. Proto je
důležité vyšetřovat jak protilátky proti β2-GPI, tak proti kardiolipinu
ACA (PRU Handbook of Autoimm unity, Bradwell et al, 2008).
V diagnostice
protilátek proti β2-GPI se používají ELISA testy, protilátky se vyšetřují
hlavně v izotypech IgM a IgG, eventuálně IgA.
Literatura
Bradwell, A.R. et
al. Atlas of Tissue Autoantibodies. The Binding Site Ltd, Birmingham 2008.
Ward, A.M.
(Editor), Sheldon, J. (Editor), Wild, G.D. (Editor). PRU Handbook of Autoimmunity,
3rd Edition, 2004.
Další informace
Marcela
Jarešová, 2012-01-02