Odborné textyRepetitorium - klinická genetikaRepetitorium - metodické přehledy

Stanovení protilátek proti kardiolipinu

MJABD

Stanovení protilátek proti kardiolipinu

 

Protilátky proti kardiolipinu (ACA) – patří mezi antifosfolipidové protilátky, které reagují s negativně nabitými fosfolipidy, v tomto případě reagují s kardiolipinem. Vyskytují se ve vysokých titrech  u pacientů s anti-fosfolipidovým syndromem (APS) se žilníními trombózami, opakovanými potraty, trombocytopenií, také bývají detekovány u systémového lupusu erytematodes (SLE).  ACA se vážou na kardiolipin přes vazebný faktor β2-glykoprotein. Tyto protilátky se rutinně vyšetřují ELISA testem v izotypech IgM a IgG (Bradwell et al, 2008).

 

ACA se vyskytují v nízkých titrech také u některých infekčních onemocnění (syfilis, hepatitida C, borrelióza, mycoplasmové infekce, tuberkulóza, HIV, legionelové infekce, malarie), také mohou být detekovány u zdravých jedinců nebo u jiných autoimunitních onemocnění. Anti - kardiolipinové protilátky vytvořené v důsledku infekce jsou nezávislé na přítomnosti vazebného proteinu a vážou se přímo na kardiolipin.

 

Současné vyšetřování autoprotilátek proti vazebnému faktoru β2 glykoproteinu (β2-GPI) zvyšuje specifitu vyšetření (PRU Handbook of Autoimmunity).

 

Literatura

Bradwell, A.R. et al. Atlas of Tissue Autoantibodies. The Binding Site Ltd, Birmingham 2008.

Ward, A.M. (Editor), Sheldon, J. (Editor),  Wild,  G.D. (Editor). PRU Handbook of Autoimmunity, 3rd Edition, 2004.

 

Další informace

Principy analytických postupů

 

 

Marcela Jarešová, 2012-01-02