Herpes simplex virus (HSV 1 a HSV 2) je DNA virus, který patří do čeledi
Herpesviridae. Oba typy (HSV-1 i HSV-2) vyvolávají onemocnění, která mohou být
různě závažná, mohou mít průběh jak velmi mírný, tak i těžký. HSV-1 napadá
sliznice očí a úst, způsobuje opary, ale může také způsobit
keratokonjunktivitidu nebo encefalitidu, HSV-2 napadá sliznice pohlavních
orgánů (genitální herpes). Genitální herpes může být u těhotných žen příčinou
potratu nebo předčasného porodu, během porodu také může dojít k vážné
infekci novorozence . K infekci virem dochází na sliznicích (kapénkovou
infekcí nebo přímým kontaktem), k reprodukci viru pak v epiteliálních
buňkách. Virus se ve tkáních dostane do
axonů gangliových buněk a těmi do těla gangliové buňky, kde perzistuje
v podobě latentní infekce, ze které se může uvolnit a způsobit reinfekci.
Reinfekce je častější u imunosuprimovaných pacientů. Aktivaci viru mohou
způsobit například infekční nemoci, stres, u žen i menstruace.
Protilátky
v izotypu IgM se začínají tvořit za týden po infekci, v případě
reaktivace nemusí být vždy přítomné, Protilátky izotypu IgG se tvoří za dva až
tři týdny a zůstávají většinou po celý život. Anamnestické protilátky má
většina dospělé populace. K primoinfekci dochází většinou během prvních 5
let života.
Protilátky proti
HSV se prokazují metodou KFR ( komplement fixační reakce), nepřímou
imunofluorescencí, ELISA testem,
luminometrií.
Virus se kultivuje na tkáňových kulturách
nebo se detekuje pomocí metody PCR (polymerázová řetězová reakce), DNA se izoluje z krve nebo likvoru.
Další informace
Principy analytických postupů
Marcela
Jarešová, 2012-03-12