Hepatocelulární
karcinomy jater se vyskytují v Evropě méně často, třikrát více u mužů. Přitom 80 až 90 %
nemocných produkuje afa-1-fetoprotein, jehož vysoké sérové hodnoty jsou u tohoto karcinomu
typické. U nemocných s cirhózou, kde je riziko vzniku tohoto karcinomu
40 x vyšší, se doporučuje vyšetřování AFP dvakrát ročně. Jestliže dochází
(asi u 5 % těchto nemocných) k trvalému výraznému zvyšování AFP, je nutno
uvažovat o vzniku karcinomu. Zvýšení AFP obvykle předchází klinickou diagnózu
až o 8 měsíců. K monitorování efektu chemoterapie lze AFP použít u 80 %
nemocných. V posledních letech bývá popisována pro hepatocelulární
karcinom vysoká senzitivita CA 125 (až kolem 75 %).
Cholangiokarcinomy
jater, žlučníku i Vaterské papily jako
většinou dobře diferencované adenokarcinomy produkují zvýšené hodnoty CA 19-9 v séru. Pro
diferenciální diagnostiku vzhledem k benigním chorobám žlučových
cest, zejména provázeným ikterem, je vhodné užívat cut-off až 120 kU/l,
při které je senzitivita pro karcinom 65 %. Sledování CA 19–9 je také
doporučováno u jedinců ohrožených vznikem tohoto karcinomu.
Metastatické
postižení jater mívá elevaci AFP jen asi v 7 % případů, proto je vhodnější vyšetřovat CEA. Ten bývá zvýšen zejména u jaterních metastáz adenokarcinomů trávícího traktu, prsu a plic.
Další
informace
Miroslava
Nekulová
recenzoval
Jindřich Macháček
.