Nádory čípku děložního jsou z 95 %
tvořeny epidermoidními neboli skvamózními či spinocelulárními karcinomy, pro
které je typická produkce SCC (asi u 55 až 60 % nemocných), která
koreluje se stadiem onemocnění. Marker se však neužívá ani pro screening ani
pro primární diagnostiku, ale pro monitorování průběhu choroby a efektu
terapie. Po úspěšném chirurgickém zákroku se má hodnota SCC normalizovat u
všech nemocných do 5 dní, po aktinoterapii v dávce 60 Gy se hodnoty
normalizují u 90 % nemocných. Jestliže po 3 sériích chemoterapie
nedochází k poklesu původně zvýšené hodnoty SCC, doporučuje se v této terapii
nepokračovat. V současné době bývá jako vhodný marker pro tento typ karcinomu
doporučována také CYFRA
21-1. Vhodným doplňujícím markerem u epidermoidních karcinomů
(senzitivita asi 32 %) a hlavním markerem při adenokarcinomech cervixu je
CEA.
Nádory těla děložního
(adenokarcinomy) mají
jako vhodný marker rovněž CEA. Přetrvávání zvýšených hladin CEA po ukončení
terapie bývá u více než poloviny nemocných časnou známkou progrese choroby,
vysoké hladiny upozorňují na možnost metastáz do jater a plic. Pro adenoca
cervixu i těla děložního (jako nádory coelomového původu) bývá doporučovaným
markerem také CA 125. Senzitivita pro návrat choroby u
těchto typů nádorů bývá uváděna pro kombinaci CEA s CA 125 kolem
70 %.
Další
informace
Miroslava
Nekulová
recenzoval
Jindřich Macháček
.